Jaké metody hojení ran využít a na co si dát pozor

V létě není o poranění a úrazy nouze, jako o ty banální, tak ty vážné, spojené s cestováním, sportem a vůbec se zvýšenou aktivitou. Není od věci si proto připomenout, jaké nové metody hojení současná medicína nabízí.

Vlhké neboli mokré hojení patří dnes již ke standardu při ošetření ran, zejména pokud jde o ty větší a především chronické. Její výhodou je snadná dostupnost a prověřená účinnost. Otázkou však zůstává jednoduchost a přehlednost vzhledem k tomu, jak obrovské množství produktů se na trhu objevuje.

Hojení ran podle fáze

Především je nutné vzít v úvahu, že výběr prostředku se musí řídit podle toho, v jaké fázi se rána nachází. Zapotřebí je odlišné krytí minimálně ve fázi čištění a epitelizace, samozřejmě jiné krytí potřebuje rána mělká a rána hluboká.

Krytí při hydroterapii při domácím použití musí zabezpečit konstantní teplotu rány, odvádět nebo absorbovat výpotek, nesmí ránu při převazech traumatizovat a musí ji chránit před infekcemi či dalším poškozením.

Prostředky mokrého hojení mají ještě další výhodu – spolehlivě brání výskytu podráždění okolní kůže a hlavně alergie. Přitom zejména kontaktní alergický ekzém se vyskytuje až u 50% pacientů s ranami v chronické fázi, pokud jsou ošetřováni klasickými prostředky.

Mokré hojení a chronické rány

Mokré hojení představují moderní terapeutická krytí, která pracují na principu vytvoření optimálně vlhkého prostředí v ráně, které kopíruje přirozený stav organismu.

Každý z nich je sice unikátní a má své využití, ale přesto nebo možná právě proto není snadné se v nich orientovat. Důsledkem pak bývají zbytečné změny léčebných prostředků.  Často také dochází k tomu, že se tato lokální léčba nadřazuje vyřešení původní příčiny defektu.

Pokud jde o úraz u zdravého člověka, nic se obvykle neděje a ráda se za příslušný čas uzdraví a zahojí. Jde-li však o člověka s žilními problémy, i když třeba dosud nediagnostikovanými, pak se léčba protahuje a poranění může snadno přejít do chronické fáze.

Léčba musí zahrnovat žilní problém

Pak je třeba hledat původ problému, který obvykle spočívá právě v chronické žilní nedostatečnosti. Řešení obvykle představuje kompresivní terapie, ať již aplikovaná samostatně, nebo v kombinaci s chirurgickou léčbou či užíváním venofarmak, což jsou speciální léky na chronickou žilní nedostatečnost.

Cílem komprese je vytvořit dostatečný odpor lýtkovým svalům a stimulovat tak činnost žilně svalové pumpy. Zevní komprese omezuje ochablost žilní stěny a tím snižuje množství krve, hromadící se v dolních končetinách, což vede k zánětům a dalším komplikacím. Důležitou součástí léčby proto i v případě ran jsou kompresní stahovací punčochy, v případě potřeby dokonce bandáže.

Tento postup obvykle přinese postup v hojení nejen v kratší době, ale i s větší nadějí na úspěch trvalého charakteru.