Otoky nohou jsou v zimě stejně časté jako v létě

Otoky končetin si spojujeme především s letními vedry, ale nemusí to být pravda. Při současném životním stylu jsou však zejména na dolní končetiny kladeny zvýšené nároky i v zimě.

Vysoké teplé boty, často dokonce na podpatku, které nesundáme celý den, přetopené místnosti, dlouhé sezení či stání při práci – to všechno v zimě připívá k projevům skrytých příčin. Těmi je v 90% případů chronické žilné onemocnění. Otok sám o sobě nemocí není, vždy jde pouze o příznak nějakého onemocnění.

Kam sahá otok?

Typické pro otoky žilního původu je jejich zhoršení při dlouhodobém stání, naopak při zvednutí dolních končetin (ideálně nad výšku srdce) se symptomy zmírňují.

Zprvu je otok takřka nepostřehnutelný, pacient vnímá spíš jen pocit tíhy, únavy a napětí v nohou. Tyto nepříjemnosti se obvykle objevují večer, nebo po vystavení větší zátěži, námaze či již míněnému teplu.

Později se potíže projeví již viditelně, typické je, že na každé noze jinak. Otok je hmatatelný, tkáň je měkká a zhruba minutu na místě tlaku přetrvává viditelný důlek. Někdy přistupuje i bolest. Podle rozsahu a délky trvání otoku rozlišujeme tři stádia postižení: mírné (otok je přítomen jen večer v dolní částí  končetiny), střední (noha je oteklá  i nad kotníkem již odpoledne) a těžké (oteklá je končetina od kolene dolů celá a to už od probuzení).

Čím si můžeme pomoci sami?

V první i ve druhé fázi jsou základem řešení režimová opatření. K nim patří zejména pravidelný pohyb, který přispívá k funkci svalů jako podpory žilní pumpy. Kdo zvládne běžkování, může si připsat na seznam pohybových aktivit, vhodných právě v zimě. Dalšími je chůze nebo nordic walking, plavání a cyklistika.

Významné je také polohování končetin a pravidelné studené koupele – ještě lepší je sprchování střídavě studenou a teplou vodou, které u oteklých nohou zároveň zastoupí jemnou masáž.

Zdravě podle módy

Lékař také může rozhodnou o nasazení léků, ovlivňujících krevní odtok, tzv. venofarmak. Nezapomeňte, že včasná léčba může zabránit dalšímu postupu onemocnění.  Zároveň je nutné nosit kompresní punčochy, které mají podpůrný a preventivní účinek. Míra potíží určí, zda postačí I. nebo II. kompresivní třída, a zda je třeba je používat jen při zátěži (dlouhodobé sezení či stání), nebo už celodenně. Koupíte je ve zdravotnických potřebách, a vybrat si můžete typy od podkolenek přes stehenní punčochy s nestahujícím lemem až po punčocháče. Dnes už ničím nepřipomínají dřívější nelichotivé modely - ať už tenké a průhledné nebo v hezkých barvách - vždy jde o módní kousky.

Velmi důležitá je i správná obuv, hlavně během zátěže. Určitě si proto do práce, kde dlouho stojíte nebo sedíte, pořiďte  pořídit zdravotní obuv, ideální jsou ortopedické pantofle.

Jaké hrozí komplikace?

Pokud léčbu zanedbáte, můžete se dostat ještě do dalšího stádia. To už je stav, kdy otok je trvalý a tuhý, takže omezuje denní aktivity.  V tomto stádiu bývá těžce postižen nejen žilní, ale i lymfatický systém, a otoky zasahují celou dolní končetinu včetně prstů. 

Důsledná celoživotní léčba už musí být každodenní a vyžaduje péči specialisty – flebologa. Kromě venofarmak je nutné i bandážování, jen v některých případech postačí stahování kompresivními elastickými punčochami II. až III. kompresivní třídy. V této fázi postižení hrozí změna zbarvení kůže, její ztenčení a náchylnost k ekzémům, poraněním a dokonce vytvoření bércového vředu, takže je rozhodně lepší snažit se této fázi vyhnout.

.