U křečových žil na nic nečekejte. Bez léčby hrozí komplikace

Ne každá zvětšená žíla je riziková. Je však vždy lepší poradit se s lékařem, kdy už jde o křečovou žílu neboli varix. Rozhodně není třeba čekat na obtíže typu bolestí, otoků nebo dokonce pigmentových změn na kůži v místě žil.

Naopak vždy je lepší začít s případnou léčbou co nejdříve, protože křečové žíly se nikdy nespraví samy.  Naopak se zhoršují, což vede k dalším komplikacím.

K čemu křečové žíly mohou vést?

Nepříjemné jsou křeče, od nichž toto onemocnění získalo svůj český název,  únavnost a brnění.  Dále se kromě zmíněných bolestí, otoků a změn zbarvení pokožky jedná o záněty kůže a podkoží. V případě vzniku tromboflebidity (zánětu) se objeví zarudnutí, často doprovázené horečkou.

Ve varikózních žilách hrozí také větší možnost poranění, které zejména při opakování zvyšuje nebezpečí infekce a vzniku bércových vředů.

Při hromadění krve v žilách dolních končetin mají okolní tkáně zhoršenou životaschopnost i pomalejší í schopnost hojení. Už malé poranění může vést ke vzniku nehojících se a zapáchajících vředů.

Když se v žilách hromadí krev

Příčinou potíží s křečovými žilami je chronická žilní nedostatečnost, která může být geneticky podmíněná, tedy vrozená, nebo získaná vnějšími okolnostmi, obvykle souvisejícími s životním stylem. K rizikovým faktorům patří dlouhé stání či sezení, velká fyzická námaha, obezita a samozřejmě kouření. Nejčastěji se objevují u žen, což souvisí s těhotenstvím i dalšími hormonálními změnami.

Na dolních končetinách jsou dva systémy žil – povrchový a hluboký. Hluboký systém je uložen mezi kostmi a svaly, které vytlačují krev směrem k srdci. Povrchový systém, uložený mělčeji pod kůží, tuto schopnost nemá. Jestliže propojení mezi oběma systémy nefunguje správně, krev se městná v povrchovém systému, především v oblastech pod koleny a u kotníků. Žilky se postupně rozšiřují a prodlužují a vytvářejí tak křečové žíly.

Důkladné vyšetření je u křečových žil základ

Nejdřív si člověk všimne metličkových rozšířených žilek, které představují spíš estetický problém, který obvykle řeší kosmetická chirurgie, např. sklerotizací či laserem. Mohou však signalizovat tendenci k poškození žilního systému, proto se doporučuje co nejdřívější návštěva ordinace flebologa.

Křečové žíly lze diagnostikovat pohledem a pohmatem, používá se i ultrazvuk.  Touto metodou se spolehlivě prokáže průchodnost či neprůchodnost hlubokého žilního systému, která je pro postup další léčby klíčová.  Odstraněná či zneprůchodněná postižená žíla je řešením i prevencí obtíží, ovšem pokud by byl hluboký systém neprůchodný, krev  by z dolní končetiny neodtékala vůbec.

Pokud je onemocnění křečových žil méně závažné, lékař zvolí léčbu konzervativní. Spočívá v podávání venofarmak, úpravě životosprávy a kompresivní léčbě. Ta může mít formu bandáže, kompresivních punčoch či pásů.

V případě větších obtíží voleno chirurgické řešení. Možná je klasická operace, která je hrazena zdravotní pojišťovnou, či miniinvazivní metody, např. laser nebo nejnověji lepení. Mají řadu výhod, ta finanční k nim však nepatří: zdravotní pojišťovny je obvykle nehradí.