Cestovní trombóza - zánět žil

Rozvoj dopravy v posledních letech nabývá raketové tempo a s ním přibývá i počet leteckých zájezdů do dalekých zemí. Málokdo si však uvědomuje, že toto cestování není spojeno jen s klasickými komplikacemi, o kterých všichni víme – například tropická infekční či parazitární onemocnění, nevolnost při cestování, úpal, úžeh apod. Bohužel, letecká turistika, zejména do dalekých destinací, nám může přivodit i podstatně závažnější onemocnění, tzv. žilní trombembolismus – ucpání hlubokých žil na dolních končetinách krevní sraženou (žilní trombózu) a její komplikaci, vmetnutí kousku sražené krve z končetiny krevním řečištěm do plic, neboli tzv. plicní embolii.

O tomto problému víme již dlouho, první zmínky o žilní trombóze spojené s delšími lety pocházejí již z 50. let minulého století. Na přelomu 80. a 90. let minulého století byly provedeny průřezové studie na velkých světových letištích. Například se zjistilo, že na lon-dýnském letišti Heathrow během 3 let zemřelo náhle po příletu 11 pacientů (z celkového počtu 61) v důsledku plicní embolie. Tento syndrom byl potvrzen i v rekreačních letoviscích USA. Zde výsledky šetření ukázaly, že ve dvou havajských nemocnicích cestovalo předtím letadlem 17 – 25% z celkového počtu pacientů hospitalizovaných s žilní trombózou nebo plicní embolií.

Tato data byla tak závažná, že se vědci začali touto problematikou hlouběji zabývat a v roce 1988 byl oficiálně popsán tzv. „Economy class syndrome“, neboli tzv. syndrom ekonomické třídy: žilní trombóza vzniklá v souvislosti s cestováním letadlem delším než 5 hodin, bez příznaků žilního zánětu před počátkem cesty a jejíž příznaky se mohou vy-skytnout ještě za 2 týdny po ukončení cestování.

V poslední se problematika cestovní trombózy neomezuje pouze na cestování leta-dlem, ale jako rizikové jsou zařazeny i delší cesty autem nebo autobusem bez potřebných přestávek.

Proč právě cestování letadlem v ekonomické třídě zvyšuje riziko tak závažného onemocnění?

Aby mohla vzniknout hluboká žilní trombóza, musí být splněn některý z předpokladů, které popsal již v druhé polovině 19. století ve své triádě slavný německý lékař R. Wirchow: omezení krevního proudu v žilním řečišti, zvýšení krevní srážlivosti či poškození žilní stěny. A právě při cestování v letadle působí několik faktorů, které mohou riziko žilní trombózy výrazně zvyšovat:

• V kabině letadla je nižší obsah kyslíku ve vzduchu a nízká vlhkost vzduchu, což reflexně vede k fysiologickému rozšíření průsvitu všech cév včetně žil na dolních končetinách a tím ke zpomalení proudu krve v žilním řečišti.

• Cestující omezeně pijí tekutiny, což způsobuje zahuštění krve a tím se zvyšuje krevní srážlivost, popřípadě konzumují alkoholické nápoje, které svým močopudným účinkem ještě více mohou působit na zvýšení hustoty tělesných tekutin.

• V ekonomické třídě jsou sedačky pro cestující umístěny velmi blízko vedle sebe a navíc jsou konstruovány do tzv. bezpečnostní polohy, což nutí cestující sedět neustále s pokrčenými dolními končetinami. Právě tato poloha vede ke stlačení podkolenní žíly a tím opětovně k omezení žilního toku v končetinách.

• Pospávání vsedě vede k poklesu svalového napětí končetin a tím opětovně ke zpomalení žilního proudu.

Když se tyto popsané okolnosti spojí s některými rizikovými faktory žilní trombózy, která pacient již má, riziko žilní trombózy během cestování letadlem výrazně stoupá.

Jaké jsou rizikové faktory u cestujících, které se mohou spolupodílet na vzniku cestovní trombózy?

• obezita a vysoký vzrůst
• kuřáctví
• prodělaná trombosa hlubokých žil v minulosti
• operace pánve a dolních končetin nebo úrazy proběhlé v nedávné době
• těhotenství
• ženy užívající antikoncepci nebo hormonální léčbu v době přechodu
• přítomnost křečových žil na končetinách, proběhlé povrchové záněty žil
• muži a ženy starší 65 let
• přítomnost poruchy krevní srážlivosti, tzv. trombofilie, kterou má cca 3 – 5% populace. Tzv. trombofilie by se měla vždy vyšetřit u pacientů s trombózou a plicní embolií vzniklou před 40 rokem věku a dále pak u nejbližších pokrevních příbuzných pacientů, u kterých byla tato porucha již prokázána.

Jaké jsou příznaky žilní trombózy a embolie během cestování?

• bolest a teplo v dolní končetině
• pocit pálení kůže na končetině
• zarudnutí a otok kotníku nebo lýtka, popř. stehna
• náhlá bolest na hrudi a náhlý pocit nedostatku vzduchu (příznaky plicní embolie)

Tyto příznaky se mohou projevit již během cestování, ale mohou se vyskytnout i s odstupem, až za 10–14 dní po ukončení cesty. Při objevení se výše popsaných příznaků ihned vyhledejte lékaře, který zařídí další nezbytná vyšetření a popřípadě protisrážlivou léčbu. Návštěvu lékaře neodkládejte!

Jak lze snížit riziko cestovní trombózy?

Možnost onemocnění cestovní trombózou lze účinně snížit. Všichni, kteří cestují letadlem, by měli dodržovat následující zásady:

• cvičení končetin během letu – vstávat každou hodinu a projít se cca na 5 minut, není-li chůze dovolena, pak alespoň cvičit ploskami (zvedání nohou nahoru a dolů a otáčení v kotnících) minimálně 20x za hodinu

• dostatečný příjem tekutin – častější pití minimálně 250 ml každé 2 hodiny, omezit na minimum příjem kávy a alkoholických nápojů (mají močopudný účinek a tím zvyšuji hustotu krve)

• neužívat léky na spaní a uklidnění – spánek snižuje svalové napětí v končetinách, což vede ke zpomalení krevního toku v žilách

• povolení si opasku popř. rozepnutí knoflíku u těsných kalhot – tím se sníží tlak v oblasti pánve a vyhneme se tak snížení krevního toku v pánevních žilách
 

• neužívat ponožky a podkolenky s těsnou škrtící gumou na horním okraji, popřípadě si zakoupit v prodejně zdravotních potřeb kompresní punčochy I. třídy, které napomáhají návratu žilní krve z končetin.

Cestující, kteří mají některý z výše popsaných rizikových faktorů, by před odletem měli navštívit svého ošetřujícího lékaře a probrat s ním veškerá rizika spojená s cestováním. Lékař může předepsat jednak kompresní punčochy II. třídy, které pomáhají svým postupně snižujícím se svěrem účinně pasivně vytlačovat krev z končetin, jednak některé účinné léky (např. Detralex), které zvyšují napětí žilní stěny, čímž zabraňují otokům a nežádoucímu snížení toku krve v žilách.

U těch nejrizikovějších osob, které prodělaly v minulosti hlubokou žilní trombózu či plicní embolii a již neužívají protisrážlivou léčbu nebo mají zjištěn tzv. trombofilní stav, popřípadě se léčí s nádorovým onemocněním nebo srdečním selháním, lékař předepisuje protisrážlivé injekce štěpeného, nízkomolekulárního heparinu. Tuto injekci, která je již od výrobce natažena příslušnou dávkou účinné látky a opatřena velmi tenkou jehlou, si pak pacient sám vstřikuje 2 hodiny před odletem pod kůži do břicha (nejlépe tedy přímo na letišti po odbavení v transitním prostoru na toaletě). Letištní personál je s touto problematikou dobře obeznámen a tak při odbavení a celních kontrolách nejsou s těmito léky žádné problémy.

Zdravotní pojišťovny v této indikaci bohužel léčbu nehradí, cena jedné dávky nízkomolekulárního heparinu (tj. 2 injekce) na cestu tam a zpět se však pohybuje okolo 250 Kč a snížení rizika cestovní trombózy je tak vysoké, že se tato malá investice do svého zdraví jistě vyplatí. V minulosti doporučované užívání kyseliny acetylsalicylové (Acylpyrin, Aspirin, Anopyrin) během letu nebylo neprokázáno jako účinné, protože tato látka působí protisrážlivě v tepenném řečišti, nikoliv v řečišti žilním. 

MUDr. Tomáš Klimovič