Chronická žilní nedostatečnost, nebo-li insuficience (chži)

Chronická žilní nedostatečnost, nebo-li insuficience (CHŽI) je patofyziologický stav, při kterém jsou porušeny mechanismy návratu žilní krve z dolních končetin k srdci. Výsledkem je zvýšený žilní tlak v dolních končetinách, což se projevuje zpočátku jen nepříjemnými příznaky, jakými jsou pocit tíhy v nohou, únava nohou, pocit napětí, noční křeče, brnění a jiné další nepříjemné pocity.

Postupně dochází k přenosu žilního přetlaku i do malých cév a kapilár, což má za následek vznik otoku nohou, později i zhoršenou výživu kůže, přibývání pigmentací kůže, její oslabování a špatné hojení až po vznik bércového vředu žilního původu. Nepříjemné příznaky narůstají v průběhu dne, zvláště v teplém prostředí, a naopak se zmírňují nebo zcela mizí přes noc. Také ve dnech pracovního volna a o dovolené si tito lidé sami všimnou, že při větší pohybové aktivitě jejich obtíže vymizí.

Chronická žilní nedostatečnost se objevuje až u 50 % populace vyspělých průmyslových zemí a nepochybně souvisí s moderním stylem života, který je charakterizován nedostatkem pohybu, dlouhým sezením anebo dlouhým stáním při výkonu povolání. Mezi osoby, trpící tímto onemocněním, patří proto lidé, kteří většinu pracovního času sedí (bankovní úředníci, pokladní v hypermarketech, osoby pracující na počítači) nebo ti, kteří vykonávají práci ve stoje, která je spojená se zvedáním těžkých břemen (kuchaři, číšníci, prodavačky, kadeřnice, zubaři).

Další faktory, které se mohou podílet na rozvoji chronické žilní nedostatečnosti jsou nadváha, dědičná dispozice (přítomnost křečových žil), nošení těsného oděvu, užívání hormonální antikoncepce či hormonální léčba a přítomnost žilního onemocnění. Nejtěžší formy chronické žilní nedostatečnosti vidíme u osob po prodělané žilní trombóze na dolních končetinách, zvláště, když nebyla včas a správně léčena. Nepříznivě může působit vleklá zácpa, kdy se musí opakovaně vyvíjet velký nitrobřišní tlak, a stejným mechanismem zřejmě působí i opakované těhotenství.

Léčba CHŽI by měla být komplexní a co nejčasnější. Pro naprostou většinu osob postačí režimová opatření, tj. úprava životního stylu, zvýšení pohybových aktivit, jakými jsou svižná chůze, mírná cyklistika, turistika, plavání, nejsou vhodné silové sporty, jako posilování s těžkými činkami a jiné. Je třeba omezit dlouhé stání a sezení, využívat pracovních přestávek k polohování dolních končetin, nenosit tísnící a škrtící oděv, snažit se o kontrolu hmotnosti. U osob se statickou zátěží nosit do práce podpůrné elastické punčochy.

Tam, kde je příčinou organické onemocnění žil, jako jsou křečové žíly, záněty žil, žilní trombóza, porušené chlopně v žilách a žilních spojkách, stavy po žilní trombóze, je třeba odborné vyšetření žil a zvážení nejvhodnějšího léčebného postupu, včetně operace či jiného výkonu na žilách dolních končetin. K ovlivnění nepříjemných příznaků je možno užívat medikamentózní léčbu, podávání tzv. venotonik, u nichž byl prokázán protiotokový a protizánětlivý účinek.

MUDr. Alena Broulíková, CSc.