Fázové hojení ran

Hojení rány je proces, jenž je zahájen po vzniku rány a probíhá v několika fázích:

• čisticí (zánětlivé)
• granulační 
• epitelizační

1) Čisticí fáze (zánětlivá, exsudativní)

V této první fázi hojení je cílem organismu odstranit z rány veškeré nežádoucí složky. Dochází tedy k rozvoji zánětu, pro který je charakteristický otok, zarudnutí, bolest a zvýšená teplota postiženého místa. Dochází k migraci zánětlivých buněk (leukocytů, histiocytů, fibroblastů), jejichž primární úlohou je fagocytóza, tedy proces rozpoznávání a pohlcování cizorodých částic.

V místě rány často vzniká nekróza. Ta je mechanickou a funkční překážkou v uzavírání rány, stejně jako jí může být i fibrinový povlak. Pro úspěšný proces hojení je proto odstranění nekróz, odumřelé tkáně a povlaků nezbytnou nutností. Odstraňování nekrotických tkání označujeme pojmem debridement. Debridement lze provést chirurgicky, nebo lze zvolit šetrnější enzymatický či autolytický debridement. Ke slovu často přichází i hydroterapie, vakuová terapie nebo larvoterapie.

2) Granulační fáze

V granulační fázi hojení se v ráně tvoří nové krevní cévy (tzv. neoangiogeneze) a granulační tkáň postupně vyplní ránu. Vytvoří se síť kolagenních vláken (produkt fibroblastů). Jejich tvorbu zvyšuje růstový faktor TGF-b, který produkují v ráně přítomné makrofágy Takto vzniklá síť je vlastně podkladem pro následující proces epitelizace.

Pokud ránu vyplní granulační tkáň, začíná se rána uzavírat. Volíme proto velmi šetrné metody, jak ránu ošetřovat. Je důležité zabránit hypergranulacím (nadměrnému růstu granulační tkáně), infekci, traumatizaci rány a je nezbytné udržet prostředí ideálně vlhké. Konkrétní prostředek na léčbu ran je nutno zvolit adekvátně k sekreci z rány, hloubce rány a stavu spodiny.

Pro ochranu vznikající granulační tkáně a zamezení hypergranulacím lze použít vhodná primární krytí, nejlépe s vrstvou měkkého silikonu. Tato krytí nejen účinně brání hypergranulacím, ale mají také příznivý vliv na pozdější vývoj a vzhled jizvy (Mepitel, Mepitel One).

U silněji exsudujících ran můžeme použít krytí s vysokou absorpční schopností (Mepilex, Mepilex Border).

Pro hlubší granulující rány je vhodné krytí, které ránu dokáže vyplnit (např. Exufiber nebo Melgisorb Ag).

Mělké rány překrýváme pěnovým krytím, které ránu dobře chrání (Mepilex, Mepilex Lite).

3) Epitelizační fáze

Epitelizační fáze je konečnou fází hojení rány. Epitelizace začíná z okrajů nebo z epitelizačních ostrůvků uvnitř rány. Buňky pak v podstatě „migrují“ po její vlhké spodině. Proto je důležité chránit epitelizující ránu před vyschnutím.

Epitelizace bezprostředně provází fázi granulace, která vytváří nosnou plochu pro tvorbu nového pojivového tkaniva a pokožky, která je tenká a bez kožních adnex (chlupů, vlasů, žláz a nehtů). Dojde-li k nadměrnému růstu granulační tkáně (hypergranulaci), je následná epitelizace rány zpomalena až potlačena.

Pro rány ve fázi epitelizace je tedy vhodné použít krytí, které ochrání defekt před traumatizací a zároveň udrží optimální prostředí pro dokončení hojení, např. Mepitel, Mepitel One, případně Mepitel Film).

Péče o jizvu

Po uzavření rány, kdy se utvoří jizva, je vhodné tuto jizvu chránit. Je prokázáno, že používáním silikonových plátků významně ovlivňuje kvalitu a výsledný vzhled jizvy. Na trhu je pro tento účel k dispozici produkt Mepiform.