Hemoroidální onemocnění

Hemoroidální žilní pleteně jsou přirozenou součástí konečníku a řiti. Jejich funkcí je jako hydraulické polštáře působit jemné utěsnění řitního kanálu a dosáhnout tak dokonalého udržení stolice a zachování čisté řiti. O hemoroidální chorobě hovoříme tehdy, jestliže tyto cévní pleteně zbytní a začnou činit obtíže, ke kterým patří krvácení, svědění, pálení, pocit tupého tlaku v konečníku, bolest nebo pocit vlhnutí. Některé z uvedených příznaků jsou společné i s jinými chorobami konečníku a tlustého střeva, nádory nevyjímaje! Proto každý, kdo má nějakou nesnáz, kterou považuje za hemoroidální, by měl být vyšetřen a potvrdit její příčinu.

Na manifestaci hemoroidálního onemocnění se podílí nejen chronická zácpa, ale i déletrvající průjmy, konstitučně daný vysoký stah řitního svěrače, nevhodné defekační návyky (dlouhé vysedávání na toaletě ) i některé sportovní aktivity (vzpírání, jízda na bicyklu či jezdectví). Významným faktorem je těhotenství, kdy se vedle hormonálních vlivů uplatňuje také mechanický účinek rostoucí dělohy. 

Nejvhodnější léčba hemoroidální choroby je navržena individuálně po provedeném vyšetření a dle nálezu ji lze rozdělit do tří skupin:

l. Konzervativní terapie (bez použití jakéhokoliv instrumentárního nebo chirurgického zásahu), zahrnující dietní a režimová opatření, lokální i celkovou medikamentózní léčbu.

Pro dosažení správné konzistence stolice se doporučuje zařadit do jídelníčku dostatečné množství vlákniny, ovoce a zeleniny, dbát na pitný režim a vyvarovat se poživatin, které mohou hemoroidální obtíže zhoršovat (nadbytek konzumace kávy, alkoholu a pikantního koření). Nevysedávat zbytečně na toaletě, (zbavit se například zlozvyku četby novin při vyprazdňování) a také reagovat na hlásící se nutkání k vykonání potřeby a nesnažit se vyprázdnění oddalovat. Cílem farmakoterapie je dosažení zástavy krvácení a zmírnění hemoroidálních projevů, zejména bolesti. V této terapii se uplatňuje místní aplikace antihemoroidálních mastí a čípků, a zejména užívání tablet ze skupiny tzv. venotonik a vazoprotektiv.

2. Semiinvazivní terapie (prováděná většinou ambulantně bez nutnosti anestézie).

K dispozici je celá řada způsobů nebolestivého odstraňování zvětšených hemoroidálních uzlů bez nutnosti operace, z nichž nejužívanější jsou:
- Podvaz gumovým kroužkem (Barronova metoda):
jednotlivé uzly se ošetří speciálním gumovým kroužkem, který v nich uzavře krevní průtok, uzly pak odumřou a odpadnou.
- Použití elektrické energie – ošetření pomocí přístroje Hemoron:
jedná se o způsob nechirurgické léčby pomocí aplikace přesně regulovaného jemného elektrického proudu do vyživovacích cév hemoroidu, což způsobí jejich uzávěr, zástavu krvácení a zmenšení uzlu.
- Ultrazvukem kontrolovaný podvaz hemoroidální tepny (DG HAL metoda):
efektivní metoda, kdy se pomocí ultrazvukové sondy zavedené do konečníku vyhledají cévy zásobující hemoroidální uzly a tyto se přeruší podvazem. Tím dojde k omezení průtoku krve uzly a k jejich zmenšení.

3. Chirurgická, operační terapie (v celkové nebo svodné anestézii).

Představuje radikální odstranění postižené tkáně pomocí skalpelu. Toto ošetření je někdy nutné u pokročilého nebo komplikovaného hemoroidálního onemocnění, kde jsou možnosti ošetření předchozími způsoby vyčerpány. Jednou z možností chirurgické léčby je také použití takzvaného stapleru metodou pojmenovanou podle autora, italského lékaře Longa. Spočívá v použití speciálního nástroje, který je v anestézii zaveden do konečníku a umožní odstranit úsek tkáně těsně nad řití, ve které vedou cévy k hemoroidům, které se tak přeruší, sliznice řitního kanálu se vtáhne dovnitř a hemoroidy zaniknou.

MUDr. Martin Kouda