Kdy je vhodné rozhodnout se pro sklerotizaci?

Sklerotizace je v našich podmínkách vhodná především pro ošetření drobných, tzv. metličkových žilek (mikrovarixů) a dále k ošetření nekmenových varikozit odstupujících z hlavního kmene (tzv. retikulárních žil).

Podmínkou úspěchu skleroterapie je však to, aby byla ošetřena základní příčina vzniku varikozit (pokud jako taková existuje a je diagnostikována) – tedy, aby byla nejdříve ošetřena postižená povrchová kmenová žíla (velká nebo malá saféna spolu s junkcí) tradiční chirurgickou nebo endovenózní metodou a teprve poté je vhodné se pustit do ošetření dalších bočních větví.

Obrácený postup je nevhodný a vede k neúspěchům v léčbě, jen malým kosmetickým efektům a především k recidivám. Je tedy vždy nutno zvážit, která z technik a v jakém pořadí je nejvhodnější. Sklerotizace může být využita samostatně, nebo jako doplňkový postup během operačního zákroku, případně po něm. Pro žilky malých průsvitů (retikulární žíly a mikrovarixy) je skleroterapie považována za metodu věrohodnou a účinnou.

V některých zemích se tato metoda využívá i k ošetření kmenových žil, žil v oblasti perinea (hráze) a varikózních, resp. insuficientních žil v blízkosti bércových vředů, ale v našich podmínkách se tyto postupy zatím příliš nerozšířily.

Sklerotizace je kontraindikována u nepohyblivých pacientů, u pacientů, kde je nemožná komprese dolních končetin, u pacientů alergických na podávanou látku, u pacientů s akutním nebo subakutním zánětem žil, při celkových infekcích, při závažném onemocnění periferních tepen ve stadiu klidových bolestí a ischemických defektů, při akutním onemocnění srdce a dále při těhotenství a kojení.

Sklerotizační metoda není vhodná pro pacienty s trombofilními a hyperkoagulačními stavy a pro pacienty s antikoagulační léčbou (především pro pacienty užívající warfarin). Dále by se neměla provádět u dekompenzovaných otoků dolních končetin, diabetických periferních komplikací (polyneuropatie, angiopatie), u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin ve stadiu klaudikací a také u pacientů se známou alergickou diatézou. Pěnová sklerotizace se nesmí provádět u pacientů s diagnostikovaným foramen ovale patens (od narození přetrvávající otvor v srdečním septu mezi pravou a levou srdeční síní), u kterých se mohou objevit známky systémové embolizace.

MUDr. Robert Vlachovský, Ph.D.

 

Literatura

1. Karetová D, Staněk F a kol.: Angiologie pro praxi, 2. rozšířené vydání, Maxdorf 2007.

2. Rabe E, Wollmann JC (Ed.): Sclero Guide. Rabe Medical Publishing 2009.

3. Goldman MP, Began JJ, Guex JJ (Ed.): Sclerotherapy – treatment of varicose and telangiectatic leg veins. 4th edition. Mosby Elsevier 2007.