Projevy lymfedému u dětí častěji souvisejí s vrozenou poruchou lymfatického systému. Většinou postihuje nohy a projeví se v pubertě. Projevy lymfedému u dětí častěji souvisejí s vrozenou poruchou lymfatického systému. Většinou postihuje nohy a projeví se v pubertě.

Lymfedém v dětském věku

28.05.2020

Projevy lymfedému u dětí častěji souvisejí s vrozenou poruchou lymfatického systému. Tento typ otoku se může projevit krátce po narození, většinou však v období puberty. Nejčastěji postihuje dolní končetiny, vzácněji se však může projevit i na horních končetinách a v obličeji. Otok v oblasti končetin nenápadně začíná na prstech a postupně se šiří vzhůru. Zpočátku může být měkký, poměrně rychle se však mění v tuhý, bledý, nebolestivý otok.

Méně často se u dětí objevují poúrazové otoky, spojené se znehybněním končetiny nebo pohmožděním podkoží (např. údery a nárazy při sportu). Vzácněji se může lymfedém objevit po ozařování, operaci nebo v souvislosti s revmatickým onemocněním. Výše uvedené příčiny představují překážku, která blokuje odtok mízy z níže uložených částí těla.

Důležitá je včasná návštěva lékaře
V případě rozvoje lymfedému je potřeba co nejdříve navštívit lékaře, který se pokusí vypátrat příčinu vzniku otoku. Při podezření na lymfatický otok je vhodné doporučit lymfoscintigrafické vyšetření. To umožní s vysokou pravděpodobností odhalit poruchu vývoje a funkce lymfatického systému a lze jej provést již v dětském věku. Pro vyslovení diagnózy „lymfedém“ je nutné komplexně zvážit všechna data získaná o chorobě a o zdravotním, psychickém a sociálním stavu dítěte, vzhledu onemocnění a výsledku lymfoscintigrafie.

Léčba lymfedému
Léčba lymfedému v dětském věku je zaměřena na stimulaci toku lymfy a redukci otoku technikou komplexní protiotokové léčby. Ideální je kombinace manuální (a/nebo přístrojové) lymfodrenáže, komprese a cvičení. Nedílnou součástí péče o nemocné s lymfedémem je důsledná péče o kůži a prevence infekcí podkoží. V případě propuknutí lymfedému v dětském věku se většinou jedná o závažné typy otoků, u kterých je nutná každodenní intenzivní terapie. Léčbu se snažíme zahájit co nejdříve, abychom zamezili dalšímu zhoršení onemocnění. Léčba má většinou čtyřtýdenní intenzivní část, během níž se nemocné dítě ošetřuje denně. 

S léčbou pomáhají i rodiče
Během této intenzivní léčby současně probíhá edukace rodičů v technice manuální lymfodrenáže, kontroluje se jejich zručnost v provádění ošetření a aplikaci kompresivní bandáže. Rodiče často využívají možnost natočení videozáznamu ošetření s následným tréninkem techniky doma. Zvláště u malých dětí je nutná častá kontrola kompresivní bandáže, v případě shrnutí obvazu nebo při zaškrcení je riziko zhoršení lymfedému a vzniku otlakových změn kůže. 

Onemocnění lymfatického systému vyžaduje dlouhodobou léčbu
Po intenzivní léčbě nastupuje fáze udržovací terapie. Vzhledem k trvalému postižení lymfatického systému je vhodná pravidelná každodenní terapie. Rodiče tedy doma provádějí denně manuální lymfodrenáž, v indikovaných případech je možné dítěti předepsat domů přístroj pro léčbu otoků. Dítě doma denně nosí kompresivní bandáž nebo punčochu, cvičí a je zabezpečena pravidelná péče o kůži. Je potřeba si uvědomit, že v raném dětském věku je dítě zcela závislé na péči rodičů a výsledky léčby výrazně ovlivňuje ochota rodičů spolupracovat na každodenní terapii. Samozřejmě se postupně aktivně zapojuje do léčebného procesu i samotné dítě. Nejdříve jsou děti schopny zvládnout cvičení pod dohledem rodičů, v předškolním věku již většinou nečiní problém správná aplikace kompresivního návleku.

V období puberty je vhodné začít s edukací dítěte v technice jednoduchého samoošetření (autolymfodrenáže), v obsluze přístroje pro léčbu otoků a technice aplikace bandáže. V tomto období již dítě bývá většinou samostatné a v případě nutnosti je schopné provést jednoduché denní ošetření.
Základní snahou v léčbě lymfedému všech věkových kategorií by měla být možnost zachovat rovnováhu mezi dostatečným ošeřením na straně jedné a dostatečnou kvalitou života na straně druhé.