Manuální lymfodrenáže

Její reálné léčebné možnosti, omezení a omyly

Manuální lymfodrenáž (syn. manuální mízní drenáž) je termín, se kterým se v posledních letech setkáváme stále častěji nejen v souvislosti s léčbou lymfatických otoků, má své místo také ve sportovní fyzioterapii. Je však rovněž doporučována jako prostředek vyřešení problémů souvisejících s lipedémem („celulitidou“).

Co je to manuální lymfodrenáž, čím se liší od klasické masáže?

Manuální lymfodrenáž je hmatová technika, jejímž cílem je zlepšit funkci povrchového mízního systému – mobilizovat mízní tekutinu z podkoží a zlepšit její transport tímto systémem. Povrchové míznice vracejí z tkáňového moku do krevního oběhu asi 10 % látek, které pro svou velikost nemohou být vstřebávány krevní kapilárou (zvláště plazmatické bílkoviny, ale i tuky, bakterie, nádorové buňky) s navázanou vodou.

Vzhledem k tomu, že povrchový mízní systém je uložen v oblasti podkoží, ošetření provádíme jemně, musí být nebolestivé, je tvořené souborem kruhovitých nebo spirálovitých hmatů o pomalé frekvenci, nedochází k prokrvení. Principem manuální lymfodrenáže je odvedení mízy z postižených částí podkoží do již vyprázdněného (ošetřeného) mízního systému až k jeho ústí do žilního řečiště v oblasti krku.

Oproti manuální mízní drenáži je klasická masáž orientovaná na průběh svalů a jejich úponů, ošetření se tedy musí provádět pod vyšším tlakem a může být bolestivé, dochází ke zvýšení prokrvení.

Z výše uvedené charakteristiky ošetření vyplývá, že časté označení lymfomasáž (které je používáno jako synonymum pro lymfodrenáž) nevystihuje přesně způsob ošetření a jeho použití je nesprávné a zavádějící.

Proč je ošetření manuální lymfodrenáží časově náročné?

Jak již bylo uvedeno, principem ošetření je odvedení mízy z postižených tkání do předem uvolněného zdravého mízního systému. Například při rozvinutém otoku horní končetiny u pacientky po operaci prsu je nutné provést ošetření krku, dále ošetření hrudníku, zad, břicha a na závěr provést ošetření postižené končetiny. Při zachování základních principů manuální lymfodrenáže (každý hmat opakujeme 5-7x, s pomalou frekvencí) není možné ošetření zvládnout v čase kratším než 60 minut. Ošetření pouze postižených částí podkoží je sice časově málo náročné, ale nelze očekávat řádný terapeutických efekt, míza se pouze posune do jiných tělních partií, nevrací se však v dostatečné míře do krevního oběhu.

Lze manuální lymfodrenáž nahradit přístrojovou lymfodrenáží?

V některých případech může být manuální lymfodrenáž částečně nahrazena přístrojovou lymfodrenáží. Na oblast končetin nebo beder a hýždí lze aplikovat vícekomorové návleky, které jsou napojené na programovatelný přístroj. Ten pod tlakem 25-50 mmHg plní jednotlivé komory návleku dle zásad lymfodrenáže a stimuluje vstřebávání a transport mízy.

Vždy se však jedná o ošetření méně intenzivní a sofistikované v porovnání s manuálním provedením. Navíc nelze nikdy použít přístrojovou lymfodrenáž izolovaně, vždy i před její aplikací je nutné uvolnit partie mízního systému, které návlek nepostihuje. Například před použitím kalhotového návleku u nemocného s otoky dolních končetin je nutné minimálně ošetřit manuální lymfodrenáží oblast krku, břicha a tříselných uzlin. To se bohužel velmi často neděje ve zdravotnických zařízeních a velmi vzácně se provádí v kosmetických zařízeních. Ošetření se pak stává v lepším případě neúčinné a v horším může vést ke vzniku komplikací (dušnost, bolesti hlavy, přesun otoku nad oblast návleku). Nesprávné je také ponechat pracovat přístroj s vyšším tlakem, tlaky nad 70 mmHg mohou po delší aplikaci nevratně poškodit mízní cévy.

Pro koho je vhodné ošetření manuální lymfodrenáží?

Manuální mízní drenáž je indikována ze zdravotních důvodů nemocným s lymfatickými otoky (vrozenými nebo získanými), pacientům v pokročilých stadiích žilního onemocnění, včetně bércového vředu. Je také součástí léčby pacientů v pokročilém stadiu „celulitidy“ – lipolymfedému. Vhodné je její použití u otoků provázejících zánětlivá kloubní onemocnění (revmatoidní arthritida), u celotělových otoků podmíněných hormonálními změnami nebo užíváním některých léků (antagonisté kalcia, phenylbutazon, reserpin, trimethadone, estrogen, methyldopa, carbenoxolone a další).

Mimo lymfatické otoky je však vhodné užití manuální lymfodrenáže jako doplňující léčby i u nemocných s těžšími formami akné, syndromů bolestí hlavy, sclerosis multiplex, sklerodermie, nebo při obstipaci.

Velký význam má také provádění manuální lymfodrenáže u fyzioterapie sportovců.
Metoda však není indikována k redukci tukové tkáně.

Lze provést ošetření u každého pacienta?
Manuální lymfodrenáž je velmi účinnou metodou, po jejímž správném provedení dochází ke zrychlení průtoku lymfatickou kapilárou a současně i k přechodnému zvýšení objemu cirkulující krve. Z toho důvodu nelze ošetření provádět u nemocných s projevy srdečního a ledvinného selhávání, dále u nemocných s probíhající akutní bakteriální infekcí, individuálně zvážit léčbu je nutné u pacientů s nestabilním nádorovým onemocněním.

Kromě toho existuje obrovská řada omezení pro ošetření jednotlivých tělních partií. Oblast krku nesmí být ošetřena u nemocných se zvýšenou funkcí štítné žlázy, srdeční arytmií, opatrnost je nutná u lidí starších 60 let pro zvýšené riziko uvolnění možného aterosklerotického plátu karotické tepny. Při ošetření hrudníku a zad je nutné vynechat některé hmaty u nemocných s osteoporózou. Hluboká mízní drenáž břicha se nesmí provádět v těhotenství, během menstruace, u divertikulózy a ileózních stavů, u aneurysmatu břišní aorty, u pacientů s projevy těžké arterioskleózy (zvláště v kombinaci s diabetem a hyperlipoproteinemií), u zánětlivých onemocnění střeva, po proběhlé hluboké žilní trombóze v oblasti břicha. Ošetření dolních končetin nelze provést při probíhajícím zánětu v oblasti žilního systému a při flebotrombóze.

Manuální mízní drenáž je velmi účinná součást léčby lymfatických otoků. Spolu se zevní kompresí a speciální protiotokovou gymnastikou tvoří komplexní protiotokovou (dekongestivní) léčbu.
Předpokladem pro dosažení dobrého léčebného efektu je však důsledná znalost anatomie mízního systému, pochopení principu ošetření, jeho důsledné provedení. Vzhledem k charakteru ošetření může provádět manuální lymfodrenáž pouze zdravotnický pracovník po absolvování specializovaného kurzu. Indikovat k tomuto ošetření by měl vždy lékař – lymfolog se zvážením všech přínosů a rizik.
Aplikace lymfodrenáže nebo „lymfomasáže“ v různých nezdravotnických zařízeních může být pro klienty těchto zařízení v lepším případě neúčinná, v horším riziková.
 

MUDr. Zuzana Navrátilová, Ph.D.
Ambulance dermatologické angiologie, Brno