První ošetření bércového vředu

Bércové vředy patří mezi rány, které vznikají postupnou progresí (zhoršením) cévního onemocnění. Na jejich vznik může mít vliv žilní i tepenné onemocnění, případně kombinace obou. Vzhledem k tomu, že v horkých letních měsících je celý cévní systém více zatížen, a navíc je daleko větší pravděpodobnost vzniku drobných poranění kůže v oblasti bérce při práci na zahradě nebo na procházkách v přírodě, je vznik nového  bércového vředu v letních měsících daleko častější než v jiném ročním období. Bohužel pro nemocné, léto je také dobou dovolených a ne vždy se z tohoto důvodu podaří v krátkém časovém úseku navštívit ordinaci specialisty. Jak tedy ošetřit nově vzniklou ránu před návštěvou lékaře tak, aby zbytečně nedošlo ke zhoršení stavu a zvětšení rány?

U bércových vředů bývá ve většině případů základem léčby kompresivní terapie, ale ta může v případě defektů způsobených díky tepenné nedostatečnosti celý stav zhoršit. Proto ji nelze doporučit před provedením cévního vyšetření lékařem. Nicméně lze zavést režimová opatření podporující krevní oběh, a tím i hojení rány. Sem řadíme dostatek pohybu. Nejvhodnější u cévních onemocnění je chůze nebo jízda na kole. V případě, že pacient nemá otevřenou ránu, i plavání. Zároveň je třeba omezit stání a sezení. Zjednodušeně řečeno, nemocný by měl chodit, nebo ležet. Jestliže je pro něj úlevovou polohou pozice s vyvýšenými dolními končetinami, je pravděpodobné, že se jedná o žilní onemocnění, a měl by tedy odpočívat s nohama ve zvýšené poloze. U pacientů, kde dochází k úlevě při opačné poloze, je větší pravděpodobnost onemocnění tepen. V obou případech je důležité přestat kouřit, jíst pestrou stravu bohatou na bílkoviny a udržovat si přiměřenou váhu.

Před návštěvou lékaře můžeme u nově otevřeného vředu zabránit jeho zhoršení také správným místním ošetřením. Naším cílem by mělo být zabránit rozvoji infekce rány a předejít poškození okrajů bércového vředu. Každé ošetření rány by mělo začít osprchováním celé končetiny včetně rány. Při osušení ránu netřeme, ale čistý ručník na ránu jen zlehka přiložíme. Pak by měl následovat obklad s roztokem určeným na ošetření chronických ran (např. Prontosan, Octenilin).

Zde pozor na záměnu s klasickými antiseptiky používanými například k antisepsi kůže při odběru krve (např. Sekusept, Dodesept). Tyto přípravky často obsahují alkohol a jsou pro chronické rány naprosto nevhodné. Nejvhodnější nejsou ani preparáty s obsahem jodu, případně jodového povidonu (Betadine). S výběrem vhodného obkladového roztoku vám nejlépe pomohou v prodejnách zdravotních potřeb, kde prodávají obvazový materiál. V žádném případě se nespoléhejte na doporučení lékárníka v běžné lékárně. Velmi často zde dochází k záměnám oplachových roztoků za antiseptikum nebo k doporučení jiného, do chronických ran nevhodného, přípravku. Zcela nevhodné jsou pak nejrůznější odvary z heřmánku a jiných bylinek.

Oplachový roztok nalejeme na savý čtverec z netkané textilie (např. Mesoft), který je pro tyto účely mnohem vhodnější než gáza (gázové tampony typu Sterilux zanechávají vlákna v ráně a způsobují podráždění), a necháme na ráně působit po dobu doporučenou výrobcem daného oplachového roztoku. Po uplynutí předepsané doby lze po osušení okrajů rány přiložit krytí určené pro hojení chronických ran. Zde velmi záleží, jaký materiál zvolíme. Jestliže je rána povrchová, lze aplikovat některé z pěnových krytí. Na trhu je jich k dispozici celá škála, ale pouze u krytí se Safetac technologií, která mají jemnou adhezivní vrstvu ze silikonu, nemusíme chránit okolí rány a v případě využití krytí Mepilex XT ani podřizovat výběr krytí charakteru tekutiny vytékající z rány. Tento materiál v současnosti jako jediný na trhu z rány spolehlivě odvede i velmi hustý viskózní exsudát. Všechny materiály se Safetac technologií je nutné aplikovat s přesahem okrajů rány alespoň o 1,5 – 2 cm, výměna se řídí množstvím tekutiny. Ve chvíli, kdy mapa šířící se po svrchní části krytí, dosahuje k jeho okrajům, je nutná jeho výměna. U hlubokých ran, kde by pěna nedokázala zkopírovat spodinu rány, je vhodnější zvolit krytí určené do hlubokých ran. Sem patří alginátová krytí, případně materiály s hydrovlákna (Exufiber). Konkrétně tento materiál díky své unikátní technologii dokáže i bez přítomnosti antiseptika účinně snižovat množství bakterií v ráně. Tato krytí určená do hlubokých ran je nutné vždy krýt ještě dalším savým krytím. Pro tyto účely můžeme využít obyčejné savé čtverce (opět Mesoft), které měníme dle potřeby. Pak ale musíme okolí rány chránit pastou nebo krémem. V případě, že se chceme vyhnout nanášení přípravku do bezprostředního okolí rány a jeho následnému odstraňování při každém převazu, můžeme využít opět materiály se Safetac technologií, které jsou k dispozici v různých variantách dle množství vytékající tekutiny z rány i se samolepicími okraji (např. Mepilex Border).

Po optimálním ošetření rány by měl být další převaz nejdříve za dva dny, aby rána měla dostatečný čas k hojení.

Otevření bércového vředu je závažná komplikace cévního onemocnění a vždy by mělo být řešeno lékařem. Popsaný postup ošetření nově vzniklé rány by měl pomoci pacientům pouze v situacích, kdy není okamžitá návštěva lékaře možná a chtějí se vyhnout komplikacím způsobeným nevhodným ošetřením.