Druhy otoků: Co mají společného a co platí na všechny

Oteklé nohy ze špatných bot nebo po výjimečně horkém dni nemusí hned znamenat problém. Zpozornět byste však měli, pokud se otoky končetin – zejména těch dolních – objevují často a opakovaně.

Jde o situaci, při níž se ve tkáni nebo v orgánu vyskytuje více tekutiny, než je normální. Vázne výměna vody a živin mezi krví a buňkami, a v důsledku toho se mění podmínky metabolismu.

Otok jako projev žilní nedostatečnosti

Při otoku neboli edému je dané místo nebo celá končetina prosáklé, zduřelé a „těstovité“, po zatlačení se v něm vytvoří vkleslina. Na místě otoku je kůže lesklá, napjatá a bledá – pouze u zánětlivého otoku naopak prudce zčervená.

Jestliže otok přetrvává několik měsíců, stává se z něj chronický problém, který snižuje kvalitu života pacienta. Pak je třeba jej léčit jako samostatné onemocnění a nikoliv už jen  pouhý příznak jiné nemoci. V této souvislosti se jedná zejména o žilní otoky, vznikající při blokádě žilního průtoku nebo při žilní nedostatečnosti.

K faktorům, které podporují vznik těchto projevů, patří především nadváha, nedostatek pohybu, dlouhé sezení či stání, pobyt v prostředí s vysokými teplotami (sem patří i sauna), příliš těsné oblečení či obuv s vysokými podpatky.

Nejčastější druhy otoků

  1. Flebedém: Způsobuje ho tzv. chronická  žilní nedostatečnost neboli zhoršení odtoku krve ze žilního systému dolních končetin.  Obvykle se nejdříve objevuje ve spodní části končetiny a postupně se šíří vzhůru až po stehno.  Terapie primárně zahrnuje nošení kompresivních punčoch a léčbu medikamenty, které podporují žilní oběh, zmírňují žilní hypertenzi, zpevňují žilní stěnu, zlepšují průtok krve žilami – tzv. venofarmaky. Pomáhá také sprchování studenou vodou, podkládání nohou tak, aby byly výš než srdce, a to jak přes den, tak zejména v noci (poslouží například polštář na dolní části lůžka). Řešení se někdy neobejde bez chirurgického zákroku, o němž rozhodně lékař – specialista.
  2. Lymfedém: Je způsobený tím, že se v podkoží hromadí lymfa neboli míza, pokud nefungují správně lymfatické cévy.  Může vznikat na dědičném podkladu (tzv. primární lymfedém), nebo blokováním řečiště lymfatického systému po úrazu, operaci, ozařování, zánětu či vlivem růstu nádoru (sekundární lymfedém). Léčí se pomocí komplexní dekongestivní  terapie ve speciálních lymfocentrech. Léčba se skládá z ruční a přístrojové lymfodrenáže, kompresivní terapie, lymfotapingu a podávání venofarmak. 
  3. Lipedém: Jde o bolestivé chronické onemocnění, většinou zapřičiněné útlakem lymfatických cév podkožní  tkání. Projevuje se hlavně u žen zmnožením tukové tkáně  od kotníků k pasu, jindy na pažích.  Tento druh tuku nelze k odstranit ani dietou, ani běžným cvičením.  Léčí se rovněž pomocí komplexní dekongestivní terapie a venofarmak,  kompresivní léčbou a lymfodrenáží. I zde bývá vhodné chirurgické řešení, kdy se provádí destrukce tukové tkáně.    

Co zabere vždycky? 

S edémy je vždy nutné navštívit ordinaci flebologa. Ten určí, o který ze všech tří popsaných druhů otoků se jedná, a rozhodne o dalším postupu. Je zřejmé, že vždy účinkují léky ze skupiny venofarmak, která zlepšují krevní cirkulaci i odvod lymfatické tekutiny. První volbou však zásadně je nošení kompresivních punčoch, které zlepšují funkci svalově-žilní pumpy, podporují návrat krve k srdci, zvyšují rychlost proudění krve, a tak snižují vytváření otoků.

 

Homepage: 

NEWSLETTER
PARTNEŘI