Problémy se žilami: Lze přelstít geny?
Aktualita
Regenerační schopnost organismu a tím také hojení ran není vždy stejná ani u téhož jedince. Snižuje se například v zimním období, kdy je imunita oslabená a zatížená dalšími negativními vlivy, jako jsou sezónní infekce.
Na stav hojení kožního defektu – od drobných ranek přes větší operační rány až k chronickým ranám – má velký vliv celkový stav organismu. Ten dokáže výrazně ovlivnit například výživa, na což se často zapomíná. Zejména u starších osob, u nichž se schopnost hojení také zpomaluje, však může sehrát významnou roli.
V tomto ohledu je důležitý především příjem potravin s obsahem vitamínů C a A a stopového prvku zinku. Klíčovou živinou jsou bílkoviny, jež pomáhají vytvořit tkáň, aby se rány mohly uzavřít. Jsou rovněž důležité v boji s bakteriální infekcí, ke které může dojít zejména v případě otevřených ran.
Bílkoviny jsou potřebné také v podobě enzymů, které se účastní chemických reakcí v organismu jako přenašeče jiných látek pro fungování imunitního systému. Proto má velký význam rovněž enzymoterapie jako podpůrná léčba u hojení všech typů ran.
U jinak zdravého člověka se rána se za příslušný čas uzdraví a zahojí. Mezi nejčastější důvody poruchy hojení rány patří nedostatečné prokrvení. Viníkem může být snížená funkce lymfatického systému, ale zejména cévní choroby. Správné prokrvení totiž zajistí dostatek živin a hlavně kyslíku ve tkáních. Kyslík přitom umožňuje syntézu kolagenu – a ten je základní hmotou pro tvorbu pojiva v těle.
Při ošetření všech ran dnes patří ke standardu prostředky tzv. mokrého hojení. Fungují na principu vytvoření optimálně vlhkého prostředí v ráně, které kopíruje přirozený stav organismu. Zároveň spolehlivě brání infekci i výskytu alergií a podráždění okolní kůže. Přitom zejména kontaktní alergický ekzém se vyskytuje až u 50% pacientů s ranami v chronické fázi, pokud jsou ošetřováni klasickými prostředky.
Výběr prostředku mokrého hojení se musí řídit podle toho, v jaké fázi se rána nachází. Zapotřebí je odlišné krytí minimálně ve fázi čištění a epitelizace, samozřejmě jiné krytí potřebuje rána mělká a rána hluboká. Přitom zejména kontaktní alergický ekzém se vyskytuje až u 50% pacientů s ranami v chronické fázi, pokud jsou ošetřováni klasickými prostředky.
Příčina špatného hojení rány a její změny v chronickou (to se týká zejména dolních končetin) spočívá obvykle v chronické žilní nedostatečnosti. U člověka s žilními problémy, i když třeba dosud nediagnostikovanými, pak se léčba protahuje a poranění může snadno přejít do chronické fáze. Pouze lokální léčba je pak nedostatečná a je obvykle třeba nasadit další léčbu.
Řešení obvykle představuje kompresivní terapie, ať již aplikovaná samostatně, nebo v kombinaci s chirurgickou léčbou či užíváním venofarmak, což jsou speciální léky na chronickou žilní nedostatečnost.
Cílem komprese je vytvořit dostatečný odpor lýtkovým svalům a stimulovat tak činnost žilně svalové pumpy. Zevní komprese omezuje ochablost žilní stěny a snižuje tak množství krve, hromadící se v dolních končetinách, což vede k zánětům a dalším komplikacím. Důležitou součástí léčby proto i v případě ran jsou kompresní stahovací punčochy, v případě potřeby dokonce bandáže.