Hojení ran v zimě: Jak čelit nepříznivým vlivům?

Zimní období a snad ještě víc předjaří klade na organismus mimořádně vysoké nároky. Tělo je vyčerpané, jeho obranyschopnost oslabená a zatížená dalšími vlivy, jako jsou sezónní infekce. Proto se zároveň často snižuje také schopnost regenerace a tím i hojení ran.

U zdravého člověka se zahojí každá rána – od těch menších, omezených jen na kožní defekt přes ty větší včetně operačních – i když to někdy déle trvá, třeba právě z důvodu snížené imunity. Problém ale může nastat také například při nedostatečném prokrvení tkáně, obvykle z důvodu chronické žilní nedostatečnosti.

V jakém stavu máte žíly?

Žilní onemocnění, i když dosud neodhalené, bývají častou příčinou špatného hojení rány - to se týká zejména dolních končetin. U takového člověka se pak se léčba protahuje a poranění může snadno přejít do chronické fáze. Problémem je totiž cévní zásobení postižené oblasti, kdy v tkáních chybí dostatek živin a hlavně kyslíku. Právě kyslík přitom umožňuje syntézu kolagenu, což je základní stavební hmota pro vznik pojiva a tím i pro hojení. V zimě navíc hrozí, že se tělo v chladu snaží udržet stálou teplotu ve svém středu a obětuje teplotu končetin stažením cév.

Při zdlouhavém hojení je primární vždy navštívit cévního odborníka – flebologa, který může předepsat vhodné léky (venofarmaka) na posílení pružnosti žilní stěny a zlepšení krevního oběhu.

Další řešení obvykle představují stahovací punčochy, v případě potřeby dokonce bandáže. Cílem kompresivní terapie je omezit ochablost žilní stěny. Tím se sníží množství krve, hromadící se v dolních končetinách, což právě způsobuje záněty i komplikuje hojení.

Jíte správně?

Často se ale zapomíná, jaký význam pro hojení má výživa. Ta ovšem ovlivňuje celkový stav organismu, a proto zejména s koncem zimy je nutné dbát na zvýšený přísun vitamínů. Důležitý je zejména u starších osob, u nichž je schopnost hojení pomalejší.

K reparaci tkání jsou potřebné zejména potraviny s obsahem vitamínů C, A, E, D, K a celé skupiny B. Nalezneme je v mléku, sýrech a dalších mléčných výrobcích, vejcích, rybách a rybím tuku, v zelené zelenině a barevném ovoci a v různých druzích semínek a ořechů. Podstatný je také zvýšený příjem bílkovin – proteiny je třeba zvýšit ve stravě na množství 1,0-1,5 g/ kg/ den. Bílkoviny potřebujeme v podobě enzymů, proto se při vytváření vhodných podmínek pro hojení osvědčila podpůrná léčba enzymovými léky. Obnovu tkání podporují také stopové prvky měď, selen a zinek. Ty se také vyskytují kromě potravin uvedených výše v červeném mase, játrech, luštěninách a chřestu.

Jak ránu ošetřit?

Hodně samozřejmě záleží na samotném ošetření rány. Význam má proto rovněž lokální léčba. Moderní metody vlhkého hojení využívají faktu, že každá rána vylučuje tekutinu s obsahem řady výživných látek a růstových činitelů, což je podstatou hojení.

V zimě je nutné ránu vždy dobře zakrýt a přitom dbát, aby ji nedráždilo oblečení, které však musí být dostatečně teplé. Zároveň je dobré se hýbat, aby se neomezovalo prokrvení. Myslet je třeba i na to, že mráz a studený vítr vysušují pokožku, což snižuje její odolnost a prodlužuje dobu hojení - proto se okolí poranění vyplatí promazávat a hydratovat

Homepage: 

NEWSLETTER
PARTNEŘI