Jak předcházet infekci při poranění?

Z každého poranění, i toho malého, se může vyvinout velký problém. Pokud se do rány dostane infekce, může se zdánlivá banalita změnit v dlouhodobé, popřípadě dokonce chronické trápení s nejasným výsledkem. Proto je vždy nejdůležitější zabránit vstupu nákazy.  

Rány jsou poškození celistvosti kůže a souvisejících tkání. Mohou to být povrchová říznutí nebo škrábnutí, ale zahrnují také bodnutí, popáleniny nebo důsledky chirurgických či stomatologických výkonů. 

Voda jako první volba

Infekce brání procesu hojení, zpomalují ho a navíc mohou vytvořit další poranění tkání. Jak tedy zabránit vstupu mikroorganismů? Ty se nacházejí prakticky všude kolem nás – a dokonce i doslova na nás: přímo na pokožce jich za normálních okolností žijí celé kolonie.  Některé jsou prospěšné, ty brání proniknutí škodlivých patogenů, ale některé ne. A ty mohou způsobit problémy.

Lidé se často bojí kontaktu rány s vodou. Je to však chyba. Už při prvním ošetření rány se už nedoporučuje peroxid vodíku, jodová tinktura nebo alkohol. Tyto látky jsou totiž velmi agresivní a okolí rány spíš poškodí. Pro čištění se tak v posledních letech doporučuje především čistá voda. Platí to i v případě pooperačních ran, kdy lékaři radí časté sprchování už při pobytu v nemocnici a doma pak samozřejmě také. Dnes už ale bez intenzivního mydlení, jak tomu bylo dříve.

Vlhké krytí chrání a léčí

Omýváním, oplachováním nebo sprchováním se totiž kromě očištění odstraní zbytky mastí, sekret a povlaky, a zároveň se povzbudí prokrvení, což rovněž přispívá k hojení. Po pečlivém omytí přichází na řadu vhodné prostředky tzv. vlhkého nebo též mokrého hojení. Ty dnes patří již ke standardu při ošetřování veškerých poranění. Udržuje totiž potřebné prostředí s optimální vlhkostí, které kopíruje přirozený stav v ráně, která produkuje množství výživných látek a růstových faktorů, které rovněž podporují léčbu. Zajišťují vhodné pH a další podmínky ke správnému zacelení a vytvoření nové tkáně.  K jejich dalším výhodám patří absorpce sekretu či hnisu, čištění (vlhké krytí vstřebává škodliviny, které mohou produkovat přítomné bakterie), i funkce bariéry proti negativním vlivům vnějšího prostředí. Jedná se o krytí nebo gely, které ránu chrání, a zároveň spolehlivě brání zánětu a podráždění okolní kůže.

Ke snížení rizika vzniku infekce samozřejmě přispívá i případné nasazení antibiotik. Pokud o něm lékař rozhodne, je třeba důsledně dodržovat doporučení a brát léky pravidelně po celou stanovenou dobu v určených intervalech. Nedodržení tohoto postupu vede jednak ke vzplanutí zánětu, případně k vytvoření antibiotické rezistence. Tedy stavu, kdy tyto osvědčené léky přestávají účinkovat.

Nechoďte nebezpečí naproti

Každopádně prvotní zásadou je dodržování dostatečné hygieny. Není snad třeba dodávat, že k tomu patří i časté měnění prádla a oblečení, ložního povlečení a ručníků. Dále je třeba omezit veškeré rizikové vlivy.

Vhodné není třeba vystavovat se účinkům tepla, pobytu na slunci, v saunách a podobně. Nikoho jistě nenapadne jít do bazénu s čerstvou pooperační ranou, ale podobným prostředím je dobré se vyhnout i v případě menších poranění. Například u pacienta se sklonem k bércovým vředům může infikování i drobné ranky, například škrábnutí, odřeniny nebo štípance od hmyzu, způsobit dalekosáhlé poškození.

Křečové žíly jsou známkou rizika

Komplikace jako následek infikování mohou postihnout každého, ale někteří jedinci nesou zvýšené riziko. Jedná se o ty, kteří mají zpomalené hojení ran následkem faktorů, jako je oslabený imunitní systém nebo porucha krevního oběhu. Právě u nich hrozí nebezpečí, že pokud infekce pronikne dál do špatně prokrvené tkáně, mohou se stát obtížně léčitelnými a přejít do chronicity.

Nejčastější příčinou bývá chronická žilní nedostatečnost, jejímž projevem bývají křečové žíly. Pak je třeba pomyslet na léčbu v širším měřítku, což zahrnuje podávání venofarmak - medikamentů, které pozitivně ovlivňují stav žilního systému.

 

 

 

Homepage: 

NEWSLETTER
PARTNEŘI