Lymfatické problémy po onkologických onemocněních

Po chirurgických výkonech při léčbě onkologických onemocnění dochází velmi často k poškození mízního (lymfatického) systému, kdy se v tkáních hromadí tekutina, a dochází k otékání.

Tento druh tuhého otoku, tzv. lymfedém, vzniká poškozením uzlin a cév, zajišťujících cirkulaci lymfy. Objevuje se jak brzy po operaci či dalších druzích onkologické léčby, tak i po delší době, často i se značným časovým odstupem. Lymfatický otok někdy sám ustoupí, ale bez správné péče většinou zůstává trvalý.

Léčba musí začít včas

Ideální je, když k němu vůbec nedojde. Proto je důležité začít se zevní kompresi okamžitě po operaci či působení jiné vyvolávající příčiny, i když se to v dané situaci zdá nepříjemné a obtěžující. Bandáže totiž vytvoří potřebnou bariéru, čímž tím zamezí ulpívání lymfy v mezibuněčném prostoru, tedy mezi kůží, nervy a svalovou tkání. Rozhodně není vhodné nad tím mávnout rukou.

Zadržená tekutina v otoku namáhá postiženou oblast, zhoršuje pohyblivost daného místa a jeho funkčnost, zvětšuje objem a v důsledku mění složení tkání. Po čase navíc dochází k  nevratným změnám -  místo postupně k fibrotizuje, a ztuhlá nepřirozeně zvětšená část těla pak může pacienta trápit po zbytek života. Postižené místo rovněž obsahuje metabolické zplodiny a toxiny, které způsobují, že místo je vyšší náchylnost k infekci, vzniku erysipelu (růže) a dalších bakteriálních zánětů i plísňových onemocnění.  

Pomohou ruce i přístroje

Lymfatická soustava je součástí našeho imunitního systému. Na rozdíl od krevního oběhu však nemá svůj pohon, jímž je pro krevní oběh srdce, a tak se v případě poškození nebo zničení částí tohoto systému musí lymfa rozhýbat jinak.

Tuto léčbu, kterou v případě pacientů po onkologických onemocněních hradí zdravotní pojišťovny, by měl zásadně provádět speciálně vyškolený a zkušený zdravotnický personál. Systém komplexní dekongesční terapie zahrnuje manuální lymfodrenáže a přístrojovou presoterapii.

Intenzívní léčba lymfedému trvá asi šest týdnů a skládá se především z manuální mízní drenáže, při níž se speciálními jemnými hmaty pozvolna lymfa „posunuje“ z prosáklých tkání, aktivuje se její tok, a daří se dosáhnout odplavení škodlivin ven z těla. Účinek ruční masáže podporuje přístrojová mízní drenáž, kdy se do speciálních vícekomorových návleků, natažených na postiženou oblast, vhání pod mírným tlakem vzduch ve stanoveném pořadí Obě metody se často kombinují. Na konci ošetření se pacientovi provede vícevrstevná bandáž.

Roli hraje i pohyb a váha

Zevní komprese snižuje tvorbu lymfy, zvyšuje její odtok, normalizuje zpětnou dopravu krve a zmenšuje otok. Může tak zabránit vzniku i pozdějšímu rozvoji lymfedému a za pomoci další léčby udržet zmenšený objem končetiny a stabilizovat její stav.

Účinné zevní komprese dosáhneme nošením zdravotních punčoch, pažních návleků nebo bandážováním končetiny. Nutná je jejich každodenní aplikace, aby se zachoval objem, získaný předcházející léčbou. Po dobu léčby se používají krátkotažná obinadla, po ukončení léčby, kdy má končetina má stabilní objem, se vymění za sériově vyráběné návleky či punčochy. Ideální pro pacienty jsou návleky na míru.

Pamatujte také, že tvorbu lymfatických otoků podporuje nedostatek pohybu a nadváha.

 

Homepage: 

NEWSLETTER
PARTNEŘI