Na co si dát pozor u bércových vředů

Moderní medicína dokáže mnohé, ale hodně také záleží na samotném pacientovi. U bércového vředu to platí v plné míře.  Přečtěte si, co dělat či naopak nedělat, aby se vám bércový vřed neudělal nebo co nejdříve zahojil, popřípadě aby nedošlo k jeho obnovení.

Na straně pacienta jde především o režimová opatření. Teprve jejich komplexní působení v návaznosti na lokální ošetření, medikamentózní léčbu pomocí venofarmak (léků, které ovlivňují především kvalitu žilní stěny, její napětí a propustnost), a správné stahování kompresivními pomůckami může přinést žádoucí posun směrem k vyhojení a uzdravení bércových vředů.  

Pohyb prospívá hojení

Onemocnění bércovými vředy je bolestivé, a tak pacienti posedávají, polehávají a takříkajíc si nohu šetří.  Ale to je právě nejčastější chyba.

Jistě, v akutním stádiu je třeba být opatrný, ale pohybová aktivita jinak hojení jednoznačně prospívá. Nejčastější příčinou bércových vředů je onemocnění žilního systému dolních končetin. Tvoří ho hluboké a povrchové žíly, propojené žilními chlopněmi, které propouští krev pouze ve směru k srdci. Pokud céva z různých důvodů nedokáže odtud krev vypudit, dochází k jejímu městnání a rozvoji chronické žilní nedostatečnosti. Ta je příčinou jak vzniku křečových žil, tak i bércového vředu, zejména při drobném poranění.

Právě pohyb, při němž funkci chlopní podpoří i smršťován svalů, pomáhá odvodu krve z dolních končetin a snižuje v nich tlak. Navíc přispívá ke snížení nadváhy, která žilám rovněž významně škodí.

Faktory, které škodí

Dlouhé sezení a stání má jednoznačně negativní účinek. Poloha vsedě, kdy kolena svírají s tělem úhel 90° a dochází ke stálému tlaku na zadní stranu stehen a hýždě, bývá často překážkou uzdravení. Hojení komplikuje také dlouhé stání, kdy snáze dochází k otoku a dalšímu vzniku křečových žil, které, jak už víme, jsou věrným průvodcem bércových vředů.

Dlouhá a častá nehybnost dolních končetin navíc zvyšuje riziko vzniku zánětu žil, jak těch povrchových, tak i hlubokých. Zejména ten druhý je nebezpečný, protože při něm vzniká krevní sraženina. Ta se pak se může uvolnit, cévním systémem doputovat až do plic a způsobit tak často smrtelnou plicní embolii.

Dalšími důležitými faktory je odstranění nebo aspoň výrazné omezení rizikových činitelů bércových vředů, jako je kouření, nadměrný příjem tuků a cukrů a naopak nízká konzumace bílkovin, i nedostatečný pitný režim. Zdravý jídelníček může zejména u starších osob s hojením výrazně pomoci.  

Hygiena především

Dbát je třeba na kvalitní obuv a péči o chodidla, nejlépe u vyškolené pedikérky. Vhodné je rovněž cvičení k posílení žilního oběhu – hlavně jde o kroužení v kotnících, přitahování a propínání špiček a skrčování a natahování prstů nohou. Ukázky najdete např. na našich stránkách www.zilniporadna.cz.

Pečlivá hygiena a systematické lokální ošetřování prostředky, které doporučí lékař, jsou velmi důležité proto, aby se do rány nedostala infekce a k bércovému vředu se nepřidala ještě růže (erysipel). Brání rovněž rozvinutí zánětu v okolí vředu. Na jeho vznik často upozorní zápach – a není třeba se stydět, naopak je nutné spěchat znovu do ordinace k určení dalšího postupu ošetření.

 

 

Homepage: 

NEWSLETTER
PARTNEŘI