Oteklé nohy? Pozor na příjem tekutin a soli

Otoky končetin jsou problémem, který se v plné síle projeví zejména v období letních veder. Vznikají v důsledku zvýšení  objemu tzv. intersticiální tekutiny, tedy  tekutiny mezi buňkami. Jednoduše řečeno k nim dochází v situaci, kdy organismus z nějakého důvodu zadržuje vodu.

Jak tomuto problému předcházet nebo jej řešit? I když se to nezdá, největší chybou by bylo snížení příjmu tekutin. Je totiž nezbytně nutné dodržovat správný pitný režim a denně tak vypít nejméně dva litry vhodných tekutin (například čisté neperlivé vody, bylinkových čajů nebo minerální vody s nižším obsahem sodíku). Důležité je také omezit celkově příjem sodíku, který má tendenci zvyšovat zadržené množství vody v tkáních mimo buňky. V překladu to znamená proti otokům méně solit.

K otokům vede i nadměrný příjem soli

Nestačí ale pouze šetřit solí při přípravě jídel, důležité je také přemýšlet o volbě vhodných potravin a vyvarovat se všech potravin s vysokým obsahem soli. Mezi ně patří např. uzeniny, některé sýry, slané tyčinky, smažené brambůrky, konzervy, instantní jídla nebo průmyslově vyráběné saláty.

Co bychom naopak měli do našeho každodenního jídelníčku zařadit, jsou potraviny bohaté na draslík. Tento prvek pomáhá vodě dostat se do buněk tam, kde je ho potřeba, a proto bychom měli volit ideálně tyto potraviny: zeleninu (především brokolici), banány, meruňky nebo pomerančovou šťávu. Zapomínat bychom neměli ani na dostatečný příjem vápníku, který je pro naše tělo důležitý.

Jak se bránit otokům?

Pomoci mohou také doplňky stravy. Pomáhají při procesu eliminace odpadových látek a při obnově přirozené rovnováhy vody v organismu. V tomto ohledu se proti otokům osvědčily především přípravky s obsahem flavonoidů.

Otokům se lze bránit rovněž rozumným pohybem (tzv. silové sporty jsou však nevhodné), omezením dlouhého sezení či stání Prostředkem první volby jsou kompresivní punčochy (podkolenky), které mají dokonce preventivní účinek.  

Příčiny otoků končetin

Důvody, proč organismus zadržuje vodu, mohou být v zásadě tři: systémové, lymfatické a zejména žilní.

V případě systémových příčin může jít o nesprávnou práci vnitřních orgánů – například ledvin, případně jater. Pokud nefungují správně, přestanou tvořit bílkovinu, která drží tekutinu v cévách, ta pak uniká do okolních tkání a způsobuje otok. Otoky kotníků mohou být jedním z projevů vysokého krevního tlaku nebo zpomaleného srdečního tepu, což je typické pro srdeční selhání. Dalšími viníky bývá snížená funkce štítné žlázy  nebo hormonální porucha.

Otoky způsobené chybou v lymfatickém systému poznáte tak, že kromě kotníků máte oteklé i prsty a nárty. Často se jedná o vrozenou vadu nebo poškození mízních cév, například po prodělané infekci, poranění nebo po operaci. Když se průtok lymfy zhorší, dochází k hromadění odpadních látek, k zánětům a časem i k přestavbě vaziva.

Otoky, způsobené žilní nedostatečností

Nejčastěji ze všeho však otoky způsobuje chronická žilní nedostatečnost. Jde o stav,  kdy žíly dolních končetin nejsou schopny plnit správně svou funkci – odvádět krev z dolních končetin. Obvykle se jedná o nedostatečnou pevnost žilních stěn s narušenou funkci žilních chlopní, takže se v žilách dolních končetin městná krev. Dochází zde často  k ukládání tmavého pigmentu a postupně i k řadě komplikací. Jednou z nich jsou právě otoky, případně vznik křečových žil.  Životaschopnost tkání dolních končetin se zhoršuje, stejně tak i jejich schopnost hojení. Dojde-li k poranění takové končetiny, rána se nemusí zahojit a vyvine se z ní bérccový vřed.

Ze všech výše zmíněných důvodů je zřejmé, že otoky rozhodně není radno podceňovat. Mohou být známkou vážných onemocnění a i v případě „obyčejného“ žilního původu předzvěstí mnoha dalších nepříjemných komplikací.

NEWSLETTER
PARTNEŘI