Poznejte trombózu včas. I v časech covidu

Obávaná plicní embolie nemusí mít vždycky podobu akutní události s dramatickým nástupem, jak si lidé obvykle představují. Výjimečně se může rozvíjet plíživě po delší dobu jako stupňující se dušnost, což je příznak, který lze zpočátku zaměnit s projevy jiných nemocí.

K takovým patří různé respirační choroby, o něž v tomto období roku nebývá nouze, a samozřejmě i covid 19. S nimi je spojen další z typických známek - chronická únava, která se však projevuje právě i u ucpaných tepen. Matoucí mohou být i další víceméně společné příznaky: rychlý mělký dech, bolest na hrudi (zejména při dýchání zhluboka), bolest pod žebry a samozřejmě kašel.

Trombóza vs. embolie

Jednostranná či oboustranná plicní embolie vzniká z důvodu ucpání hlavní tepny (plicnice), která přivádí krev do plic, nebo některé z jejích větví. Nejčastěji se jedná o tromboembolickou obstrukci, kdy je za embolii zodpovědná krevní sraženina neboli trombus. Ta se obvykle tvoří v dolních končetinách jako důsledek hluboké žilní trombózy, může však pocházet také z pánve či z pravého srdce.

Pokud jde skutečně o nebezpečnou krevní sraženinu, postupné zhoršování stavu nakonec tak jako tak vyvrcholí těžkým zhoršením stavu, doprovázeným projevy šoku či srdečního selhání. Pacient se ocitá ve vážném ohrožení života.

Jak trombózu poznat? 

Na žilní trombózu vás upozorní nejčastěji otok dolní končetiny, spojený s její bolestivostí. Pozorovat lze i změny v barvě pokožky nebo zvýšený žilní tlak na dolních končetinách.

Může však jít i o otok ruky, hlavy a krku. Někdy dochází k trombóze v břišní dutině, která se projevuje jako náhlá břišní příhoda, provázená intenzívní bolestí. Známkou trombózy v mozku je cévní příhoda, tzv. mrtvice, která se vyznačuje i neurologickým postižením různého rozsahu či poruchou zraku. Při jakémkoliv podezření se doporučuje okamžitě navštívit lékaře.

Jaké jsou příčiny?  

Rizikovým faktorem trombózy a embolie je zánět žil (současný i v minulosti) a rozsáhlé křečové žíly. Výrazně k nim může přispět zvýšená srážlivost krve. K ní nejčastěji dochází v období těhotenství, či během nádorových onemocnění. Větší tendence ke srážení krve – tzv. trombofilní mutace, může být také vrozená, ale často se stává, že o ní člověk vůbec neví. Náchylnost může zvýšit i kouření či užívání hormonální antikoncepce.

Dalším důvodem může být poškození žilní stěny – při křečových žilách na nohou a žilní nedostatečnosti, kdy dojde ke zpomalení krevního proudu. I zde jsou dispozice vrozené.

Na co si dát pozor?

K nebezpečnému zpomalení toku krve vede rovněž omezení pohybu. Dochází k němu například při delším upoutání na lůžku, při znehybnění končetiny fixací (sádrou) při zlomenině, nebo při dlouhém cestování jakýmkoliv dopravním prostředkem. Ovšem k rizikům pandemie koronaviru patří právě i omezení běžných fyzických aktivit a významnou roli zde může hrát i všudypřítomný stres.

Základem prevence je proto vyvarovat se dlouhého stání, sezení a svalové nečinnosti. Dolní končetiny je dobré občas zvednout do zvýšené polohy, třeba na nízkou podložku. Nohy byste měli také alespoň jednou za hodinu protáhnout, například během krátké procházky nebo jednoduchého cvičení. Při dlouhém stání pomáhá několikrát se zhoupnout ze špiček na paty a zase zpět. Zapomínat by se nemělo také na nošení kompresivních punčoch, případně užívání venofarmak – léčiv, které zrychlí odtok krve z žil a tím pádem sníží její tlak na žilní stěny.

 

Homepage: 

NEWSLETTER
PARTNEŘI