Sauna při křečových žilách: kdy ano, kdy ne

Sauně holduje mnoho lidí, mnozí ji dokonce mají přímo doma či na chalupě, takže ji mohou využívat prakticky kdykoliv a jakkoliv často. Tím spíš, že je doporučována jako součást zdravého životního stylu. Pokud však trpíte chronickým žilním onemocněním, které se projevuje oteklýma nohama, bolestí, pocitem těžkých nohou, metličkami nebo křečovými žilami, bude lepší si tuto aktivitu odpustit. Proč?

Při správně prováděném saunování organismus vyplavuje škodlivé látky, zmírňuje bolesti kloubů a svalů a posiluje imunitu. Často se hovoří také o zlepšování spánku či chronických zánětů a díky vyplaveným endorfinům také o zlepšování nálady. To všechno lidskému tělu i psychice prospívá zejména v období sezónních infekcí (nachlazení nebo chřipky).

Vysoké teploty křečovým žilám škodí
Je dokázáno, že chronické žilní onemocnění a s ním spojené projevy včetně křečových žil se zhoršují působením jakéhokoliv horka, takže například v letních měsících nebo právě v sauně. Lidem s chronickým žilním onemocněním lékaři nedoporučují především finskou saunu, která je považována za zvlášť zátěžovou (teplota v ní dosahuje až 95 °C). Vhodná není ani parní sauna kvůli vysoké vlhkosti (může být až 100 %).

Vlivem vysokých teplot dochází totiž k rozšíření žil, jejich stěny se napínají, což znesnadňuje funkci chlopní, které pohánějí krev zpátky směrem k srdci. Část krve zůstává v dolních částech žil, které tak postupně roztahuje. Tyto roztažené žíly pak vyvstávají na pokožce zprvu jako drobné metličkové varixy a později jako nevzhledné vystouplé zkroucené provazce, které nazýváme křečovými žilami. Zároveň se zvyšuje tendence k vytvoření zánětu žil, zejména při nedostatečném přísunu tekutin. Z obdobných důvodů není při chronickém žilním onemocnění považována za vhodnou ani vířivka a domácí horké koupele.

Neprospívají ani extrémní teplotní rozdíly
V případě finské sauny je problematické i to, že se po ní chodí do ochlazujících bazénků nebo pod studenou sprchu. Nemocné žíly, které mají oslabenou a málo pružnou stěnu, při střídavém prohřátí a ochlazení, kdy je rozdíl teplot velmi vysoký (v případě finské sauny a následném ochlazení i přes 
80 °C, nezvládají tak rychle reagovat. Nebezpečí vzniká zejména při akutních zánětech žil s tvorbou trombóz.

Vyměňte finskou saunu za infrasaunu
Pokud se přece jen saunování nechcete vzdát, využijte infrasaunu, která je šetrnější. Tkáně se v ní prohřívají jen zhruba na teplotu 45–60 °C. Při mírném postižení žilního systému, dostatečně ošetřeném a bez většího výskytu varixů, je tedy po poradě s lékařem možné infrasaunu použít.

Co naopak pomáhá?
Pro pacienty s žilním onemocněním tedy klasická finská sauna nepředstavuje prospěšnou aktivitu, která by mohla problém zmírnit. Spolehlivou metodou, která podporuje žilní návrat, je kompresní terapie. Jedná se o nošení kompresního prádla (podkolenek, punčoch, punčocháčů) určité třídy komprese, kterou určí lékař. Medicína má rovněž k dispozici léky tzv. venofarmaka, která posilují žilní stěnu a zlepšením její pružnosti napomáhají omezit projevy chronického žilního onemocnění, jako jsou bolesti, křeče, brnění a otoky a také riziko progrese a vzniku viditelných metliček nebo křečových žil. Nezapomínejte, že jakékoliv příznaky a potíže je třeba konzultovat s lékařem. Obrátit se můžete i na odborníky v naší poradně.