Trombóza: Antikoncepce není jediný strašák

Ještě před pár lety se případy mladých lidí, které postihla trombóza někdy i s trvalými následky, nebo těch, kteří na ni dokonce zemřeli, považovaly mezi laickou veřejností takřka za výmysl. Trombóza byla vnímána jako problém především starých lidí.

Naštěstí dnes už se obecně ví, že tomu tak rozhodně není. Přesto povědomost o rizikových faktorech trombózy, které často dokáže zhoršit současný nezdravý životní styl, je stále malá. Většinou se omezuje jen na neurčité obavy, že při užívání hormonální antikoncepce je třeba si dávat pozor. Obezřetnost se však hodí i v mnoha jiných případech.

Jakou máte srážlivost krve?

Existují totiž lidé, kteří mají geneticky daný vyšší sklon ke srážlivosti krve. Jedním z typů dědičné trombofilie je leidenská mutace, jíž podle odhadů trpí možná až 10 % obyvatel ČR. Týká se jak žen, tak i mužů. Právě u žen je však nebezpečnější, pokud zároveň užívají estrogenní antikoncepci. Vyšší hladina estrogenů zvyšuje krevní srážlivost a mnohokrát znásobí vrozenou tendenci k vytváření krevních sraženin. Proto je důležité zjistit ještě před vystavením receptu na antikoncepci možné kontraindikace a především možnost výskytu leidenské mutace.

Genetické předpoklady ke zvýšenému vytváření trombů je ale dobré prověřit i v jiných případech. Obvykle se tato skutečnost zjistí až v kritické situaci, kdy jde o čas.  Nebezpečnými faktory, které pravděpodobnost rizika zvyšují, jsou totiž také kouření, křečové žíly, těhotenství a porod, ale i úraz, užívané léky, nadváha a obezita a rovněž tělesná aktivita. Velkým problémem se tak může stát dlouhé cestování s omezením pohybu – například při dálkových letech, ale i v autobusu či v autě.

Podle čeho poznat trombózu?

Přítomnost trombu v hlubokých žilách dolních končetin signalizuje otok, bolest či napětí, případně změna barvy kůže.  Trombózou ročně podle statistiky onemocní až 200 lidí ze 100 000.  Nejčastěji postihne dolní končetiny a oblast pánve. Nebezpečnou komplikací se může stát plicní embolie, kdy se krevní sraženina dostane do cév plicního řečiště. Pak může dojít k selhání srdce. Léčba pak musí být rychlá a účinná, aby nedošlo k úmrtí.

V této fázi je nejdůležitější trombotickou žílu zprůchodnit a zabránit jejímu dalšímu ucpávání. Při recidivách totiž může dojít ke vzniku posttrombotického syndromu, což je nejčastější příčina chronické žilní nedostatečnosti.

Léčba je ambulantní, stačí i tablety

Lepší než léčit trombózu, která již vznikla, je však předcházet jejímu vzniku. Taková terapie je však dlouhodobá, často dokonce celoživotní.

Kromě léčiv ze skupiny antivitaminů K a antikoagulační léků (heparin, warfarin) má současná medicína k dispozici i nová perorální antikoagulancia – označují se souborně NOAC. Jejich výhodou je možnost léčby i v akutní fázi onemocnění pouze pilulkami bez nutnosti krevních testů, což umožňuje bezpečnější ambulantní léčbu.

I přes tento pokrok musí pacient dodržovat režimová opatření. Patří k nim hlavně dostatek pohybu a nošení kompresivních punčoch. Jinak hrozí opakované otoky, bolestivost a kožní změny, což v dalším stadiu vede ke vzniku bércových vředů.

 

 

 

 

Homepage: 

NEWSLETTER
PARTNEŘI