Žilní trombóza a embolie

Žilní trombóza – flebotrombóza čili ucpání žíly krevní sraženinou (trombem) patří k onemocněním, kterému se v odborném i populárním tisku věnuje stále více pozornosti. Její zrádnost je také v tom, že její fatální komplikací je tromboembolie, která se často objeví bez jakýchkoliv varovných příznaků. V žebříčku nejčastějších příčin úmrtí ze srdečně-cévních onemocnění jí patří třetí místo.

Obecně je hluboký zánět žil definován jako onemocnění, které postihuje hluboký žilní systém buď částečným, nebo i úplným uzávěrem žíly krevní sraženinou. Nejčastěji bývá postižen žilní systém dolních končetin, občas se však může objevit také v žilách končetin horních, nebo též pánevních. Zánět žil je onemocnění, při němž dochází ke zpomalení žilního odtoku, následně pak k poškození žilní stěny, nebo vzniku krevních sraženin – trombů. Pro hlubokou žilní trombózu horní končetiny je také typický její otok, kůže nabývá lehce promodralého zbarvení a povrchová žilní síť na paži, rameni popřípadě v oblasti kosti klíční a též hrudníku je zvýrazněná.

Výskyt tohoto onemocnění exponenciálně vzrůstá s věkem, trombóza se objevuje až u jednoho procenta osob, které překročí věk šedesáti let. Přičemž u hospitalizovaných nebo operovaných pacientů této věkové kategorie bývá procento podstatně větší.

Jak se pozná žilní trombóza?

Příznaky onemocnění bývají mnohdy nevýrazné a necharakteristické, proto jim poměrně často lidé zpočátku nepřikládají velkou váhu a považují je za momentální únavu, nebo následek neobvyklé zátěže. Dalším problémem je, že první symptomy onemocnění bývají nenápadné, popřípadě chybí úplně.

Za příznaky žilní trombózy považujeme:

  • otok končetiny, nejčastěji nohy, bez zjevných vyvolávajících příčin,
  • bolestivost postižené končetiny,
  • zvýšená náplň podkožních žil,
  • neobvyklá změna barvy a také teploty končetiny pod postiženým místem (objevuje se zarudnutí, až zfialovění, často bývá pokožka výrazně teplejší).

 
Při zvažování, jestli se nejedná o zánět žil, je třeba všímat si i skutečnosti, že mezi doprovázející příznaky patří také zvýšená teplota, tedy ne pouze lokální změna teploty pokožky v okolí postiženého místa. V končetině, ve které probíhá zánět, popisuje většina nemocných pocit tlaku, na pohmat je místo bolestivé. Kůže poblíž zasažené oblasti často svědí. Důležité je vědět, že nikdy nedochází k otoku celé končetiny! Nemocní pociťují zvýšené nepříjemné pnutí v noze, často se objevuje bolest při došlapu, eventuálně při svěšení končetiny, tyto pocity však mohou přetrvávat i při horizontální poloze končetiny. Jak již bylo zmíněno, varujícím příznakem je otok, ten však nemusí být velkého rozsahu, důležité je proto vždy porovnání s druhou (zdravou) končetinou. Lokalizace a rozsah otoku závisí na místě vzniklého uzávěru žíly, ale opět je třeba vědět, že otok může úplně chybět, jako je tomu např. u bércové trombózy.

U rozvinutých trombóz dolní končetiny bývají dobře viditelné přeplněné povrchové žíly, které postupují přes přední stranu bérce. „Díky“ výraznému otoku je kůže napnutá a může mít až lehce namodralou barvu.

Nebezpečí plicní embolie

Žilní trombóza, byť je onemocněním, které dokáže výrazně znepříjemnit běžný život, sama o sobě není tak závažná, pokud je pacient v péči odborného lékaře. Osoby s touto diagnózou jsou však ve zvýšené míře ohroženy fatální komplikací, kterou je plicní embolie. Z toho důvodu je nutné při objevení se každého nově vzniklého a bolestivého otoku, který vznikl bez známé příčiny, dát pozor na příznaky plicní embolie: ty se projevují náhlým záchvatovitým zhoršením dechu, který bývá doprovázený bolestí na hrudi, popřípadě kolapsovým stavem. V takovém případě jde o závažný stav, který akutně ohrožuje život pacienta. Ten musí být neprodleně dopraven do nemocnice, nejlépe za asistence rychlé záchranné služby!

Závěrem je třeba zopakovat, že žilní trombóza, především neléčená, a popřípadě její obávaná komplikace – plicní embolie, patří mezi závažná cévní onemocnění. Člověk s náhle vzniklým a bolestivým otokem končetiny by tedy měl být bez zbytečných odkladů co nejdříve vyšetřen u lékaře, nejlépe pak na angiologickém (cévním) specializovaném pracovišti.

NEWSLETTER
PARTNEŘI