Hluboká žilní trombóza se na počátku léčí nízkomolekulárním heparinem, poté dlouhodobou léčbou doplněnou nošením kompresních punčoch. Hluboká žilní trombóza se na počátku léčí nízkomolekulárním heparinem, poté dlouhodobou léčbou doplněnou nošením kompresních punčoch.

Režim po hluboké žilní trombóze

05.12.2022

Pacienti s diagnostikovanou hlubokou žilní trombózou jsou dle tíže postižení léčeni ambulantně nebo v nemocnici. Po překonání akutního období, jsou pacienti převáděni na dlouhodobou protisrážlivou – antikoagulační léčbu.

Dlouhodobá protisrážlivá léčba může probíhat formou perorálního podávání či injekční aplikací. Pro perorální terapii jsou k dispozici přímé inhibitory trombinu a faktoru Xa nebo warfarin. Dlouhodobá injekční forma léčby bývá u těhotných žen či u nemocných, kde je tato forma pro pacienta výhodnější.
 
Při antikoagulační léčbě je nutné dodržovat „bezpečnostní“ pravidla. Může dojít jak ke krvácivým komplikacím při předávkování, tak k progresi onemocnění při nedostatečné účinnosti léku nebo nepravidelném užívání. Je třeba vždy vzít v úvahu možné lékové interakce a při medikaci warfarinem dále i možné ovlivnění účinnosti příjmem vitaminu K1 v potravě (listová a košťálová zelenina, rajčata apod.)

Někdy bývá hladina účinnosti antikoagulačních léků kontrolována, při medikaci warfarinem je potřeba tyto kontroly provádět pravidelně.  K monitoraci účinnosti warfarinu slouží tzv. Quickův test, jehož výsledek se uvádí indexem INR. Index by se při léčbě warfarinem měl pohybovat v rozmezí 2,0–3,0. Odběry by měl provádět po počátečním nastavení účinné dávky léku praktický či jiný ošetřující lékař, a to minimálně 1x za tři až čtyři týdny. 

Při zahájení protisrážlivé léčby by měl být pacient vybaven průkazkou, kterou by měl neustále nosit u sebe pro případ nenadálého úrazu či autohavárie. Údaj o užívání antikoagulačních léků je pro ošetřující personál velmi důležitý.

Při známkách častějšího slizničního krvácení (z nosu či z dásní při čištění zubů) nebo při větší tvorbě modřin je nutné ihned navštívit svého ošetřujícího lékaře, který stav zhodnotí. Při větším krvácení je potřeba ihned vyhledat lékařskou pomoc v nemocnici.

Vzhledem k užívání antikoagulačních léků je pacient ohrožen vyšší krvácivostí. Proto se nedoporučují kontaktní sporty, ačkoli pohyb je pro nemocného důležitý. Vhodné jsou chůze i běh, plavání, cyklistika.

Pokud během antikoagulační léčby dojde k neplánovanému otěhotnění, je potřeba ihned navštívit svého ošetřujícího lékaře a ten převede pacientku na podkožní aplikaci nízkomolekulárního heparinu, která je v těhotenství jediná možná.

Délka antikoagulační léčby je různá
U pacientů se známou vyvolávající příčinou (úraz, operace, sádrová fixace), jedná-li se o první trombózu a není-li prokázán tzv. trombofilní stav (zvýšená srážlivost krve), by měla postačovat délka léčby tři měsíce. U idiopatických žilních trombóz (vyvolávající příčina nezjištěna) by měla být léčba minimálně 6 měsíců. Pokud má pacient další přidružené rizikové faktory, pak minimálně 12 měsíců. Dlouhodobá či dokonce trvalá antikoagulační léčba je indikována u opakující se žilní trombózy, případně u trombóz spojených se závažným či kombinovaným vrozeným trombofilním stavem.

Kdy léčba trombózy končí?
O ukončení antikoagulační léčby rozhoduje vždy ošetřující lékař po zvážení všech okolností. Takovému rozhodnutí by mělo předcházet kontrolní ultrazvukové vyšetření žilního systému, případně laboratorní vyšetření. 

Součástí léčby je pohyb a nošení kompresních punčoch
Součástí dlouhodobé léčby žilní trombózy je i další podpůrná léčba a nošení kompresních punčoch. Kondiční cvičení by mělo být zaměřeno na posílení lýtkového svalstva, které může pomocí tzv. žilně-svalové pumpy podpořit žilní návrat směrem k srdci. Jedná se zejména o cvičení se zvednutými dolními končetinami (stříhání nůžek, jízda na kole ve vzduchu), výstupy ze špiček na paty atd.

Vhodnými sporty jsou plavání, jízda na kole nebo běh na lyžích. Při nich (samozřejmě kromě plavání) je vhodné mít natažené kompresní punčochy, které by měl mít pacient předepsány od svého ošetřujícího lékaře. Tyto punčochy je zároveň vhodné nosit do zaměstnání či na delší stání a sezení. Večer je nutné punčochy sejmout a nohy alespoň na chvíli natáhnout do vodorovné polohy. Taktéž je vhodné večerní sprchování končetin střídavě teplou a studenou vodou. Naopak nevhodné jsou sporty s velkou statickou zátěží (posilování, vzpírání) nebo s rizikem pohmoždění měkkých tkání (kopaná, hokej, sjezdové lyžování, skoky).

Po trombóze pomáhají i venofarmaka
K úlevě po trombóze mohou přispět i některá venofarmaka, která mohou odstranit nepříjemné projevy žilní nedostatečnosti po prodělané žilní trombóze. O jejich nasazení by měl rozhodnout ošetřující lékař. Není vhodné si v lékárně kupovat volně prodejné preparáty. 

Režimová opatření i po skončení léčby
Pacient po prodělané žilní trombóze, který již ukončil protisrážlivou léčbu, by měl nadále dodržovat režimová opatření, cvičení a měl by nosit kompresní punčochy. Vhodný je dostatek tekutin během celého dne. V rizikových situacích, jako je úraz, operace, delší cesta letadlem či autobusem, horečnaté onemocnění, dehydratace, je nutné zajištění preventivní dávkou protisrážlivé léčby (většinou v injekční formě).

Závěrem je možné říci, že při pečlivém dodržování režimu ze strany pacienta je léčba po žilní trombóze bezpečná a pravidelným cvičením je možné výrazně snížit riziko dlouhodobých následků (masivní otoky dolních končetin, pigmentové změny či bércové vředy).