Máte křečové žíly?

O způsobu léčby křečových žil by měl rozhodnout odborník. Existuje totiž několik možných postupů, které jsou závislé na mnoha faktorech onemocnění. Většina z nich nevyžaduje dlouhodobou hospitalizaci.

 
Klasická chirurgická léčba – je používána především na velké křečové žíly. Jedná se o moderní metodu, která má dlouhodobý efekt a i její vliv na kosmetickou a funkční stránku věci je velmi dobrý. Pobyt nemocného na lůžku málokdy přesáhne tři až čtyři dny, pracovní neschopnost je poměrně krátká, závisí především na charakteru zaměstnání a odolnosti pacienta.

Flebektomie – spočívá v ošetření poškozených chlopní a odstranění drobných křečových žil. Jedná se o operaci tzv. jednodenní chirurgie, ani při použití této metody nezůstává pacient po delší dobu upoután na lůžko a může dál vykonávat běžné povinnosti.

Konzervativní postup – tento postup se používá obvykle v případech, kdy pacient nechce, nebo z různých příčin nemůže, podstoupit léčbu jiným způsobem. Jedná se o neradikální způsob léčby, který spočívá v pravidelném cvičení, vyvarování se dlouhého stání či sezení. Tím se omezuje vznik dalších varixů a předchází se dalším možným komplikacím.

Skleroterapie – při skleroterapii se aplikuje látka, jejímž působením se naruší žilní výstelka. Následně se žíla slepí a zanikne. Používá se obvykle jako doplňková léčba po operaci křečových žil, především u menších varixů. Pro léčbu větších útvarů se nedoporučuje, protože obvykle dochází k jejich opětovnému vytvoření.
 
Klasická léčba – spočívá v aplikaci rozličných elastických obinadel či kompresivních punčoch, které zmírňují bolest a zabraňují dalšímu šíření křečových žil. Žíly by naopak neměly být zaškrcovány, například dáváním nohy přes nohu, různými škrtivými ponožkami či podkolenkami a nedoporučují se ani boty s vysokým podpatkem. Účinné jsou ráno a večer koupele, při nichž se nohy pravidelně máchají v teplé a studené vodě. Důležité jsou cviky, které odkrvují přetížené nohy, a lze jimi také výrazně prospět a ulevit od bolesti. Za nejprospěšnější se pokládá jízda na kole, plavání, či chůze, protože napomáhají cirkulaci krve v dolních končetinách, a příznivě tak působí na celkovou kvalitu žil.
 
Další informace např. zde: Křečové žíly a jejich následky.

O způsobu léčby křečových žil by měl rozhodnout odborník. Existuje totiž několik možných postupů, které jsou závislé na mnoha faktorech onemocnění. Většina z nich nevyžaduje dlouhodobou hospitalizaci.

 
Klasická chirurgická léčba – je používána především na velké křečové žíly. Jedná se o moderní metodu, která má dlouhodobý efekt a i její vliv na kosmetickou a funkční stránku věci je velmi dobrý. Pobyt nemocného na lůžku málokdy přesáhne tři až čtyři dny, pracovní neschopnost je poměrně krátká, závisí především na charakteru zaměstnání a odolnosti pacienta.

Flebektomie – spočívá v ošetření poškozených chlopní a odstranění drobných křečových žil. Jedná se o operaci tzv. jednodenní chirurgie, ani při použití této metody nezůstává pacient po delší dobu upoután na lůžko a může dál vykonávat běžné povinnosti.

Konzervativní postup – tento postup se používá obvykle v případech, kdy pacient nechce, nebo z různých příčin nemůže, podstoupit léčbu jiným způsobem. Jedná se o neradikální způsob léčby, který spočívá v pravidelném cvičení, vyvarování se dlouhého stání či sezení. Tím se omezuje vznik dalších varixů a předchází se dalším možným komplikacím.

Skleroterapie – při skleroterapii se aplikuje látka, jejímž působením se naruší žilní výstelka. Následně se žíla slepí a zanikne. Používá se obvykle jako doplňková léčba po operaci křečových žil, především u menších varixů. Pro léčbu větších útvarů se nedoporučuje, protože obvykle dochází k jejich opětovnému vytvoření.
 
Klasická léčba – spočívá v aplikaci rozličných elastických obinadel či kompresivních punčoch, které zmírňují bolest a zabraňují dalšímu šíření křečových žil. Žíly by naopak neměly být zaškrcovány, například dáváním nohy přes nohu, různými škrtivými ponožkami či podkolenkami a nedoporučují se ani boty s vysokým podpatkem. Účinné jsou ráno a večer koupele, při nichž se nohy pravidelně máchají v teplé a studené vodě. Důležité jsou cviky, které odkrvují přetížené nohy, a lze jimi také výrazně prospět a ulevit od bolesti. Za nejprospěšnější se pokládá jízda na kole, plavání, či chůze, protože napomáhají cirkulaci krve v dolních končetinách, a příznivě tak působí na celkovou kvalitu žil.
 
Další informace např. zde: Křečové žíly a jejich následky.

 Může se jednat o typické kmenové varixy v průběhu vena saphena magna či parva nebo jejich přítoků, kde v průběhu těchto žil nalezneme pod kůží měkké modravé uzly, které způsobují zejména kosmetickou „nevzhlednost“ postižené končetiny.

Další formou, která je mezi varixy zařazována, jsou teleangiektazie  (metličky, metličkové varixy)– intradermální rozšířené žilky o průměru do 1 mm. Retikulárními varixy označujeme drobné dilatované podkožní žilky do průměru cca 4 mm. V místě postiženého perforátoru se může nacházet drobný viditelný podkožní uzlík, který je podmíněn dilatovanou povrchovou žílou, do které insuficientní perforátor ústí. Nesmírně širokou škálou projevů se chronická žilní nedostatečnost manifestuje na úrovni kůže.

Kožní projevy zahrnují hyperpigmentace v důsledku degradace červených krvinek v intersticiu, ztrátu ochlupení a celkovou atrofii kůže v důsledku porušení trofiky, různé formy dermatitid, dále lipodermatosklerózu v důsledku vazivové přestavby podkoží jako následku chronického aseptického zánětu intersticia.

Tou nejzávažnější formou klinické manifestace chronické žilní nedostatečnosti je bércový vřed (ulcus cruris). Prevalence bércových vředů v populaci je u dospělých udávána mezi 0,4-2 %. Jedná se o různě hluboké kožní defekty, vyskytující se typicky v oblasti nad vnitřním kotníkem, mohou však postihovat kteroukoliv část bérce a v ojedinělých případech zasáhnout cirkulárně celý bérec.
Výraznější a závažnější průběh vídáme u defektů provázejících posttrombotické stavy (sekundární žilní nedostatečnost).
Kromě lokalizace je pro bércové vředy typická také hojná sekrece z defektu, povleklá spodina, nepravidelné, navalité okraje, často podminované. Bakteriální infekce bývá často dalším faktorem zhoršujícím průběh a hojení defektu, obvykle s velmi špatnou odpovědí na antibiotickou léčbu, danou pravděpodobně malým průnikem antibiotika do postižené tkáně.

O způsobu léčby křečových žil by měl rozhodnout odborník. Existuje totiž několik možných postupů, které jsou závislé na mnoha faktorech onemocnění. Většina z nich nevyžaduje dlouhodobou hospitalizaci.

 
Klasická chirurgická léčba – je používána především na velké křečové žíly. Jedná se o moderní metodu, která má dlouhodobý efekt a i její vliv na kosmetickou a funkční stránku věci je velmi dobrý. Pobyt nemocného na lůžku málokdy přesáhne tři až čtyři dny, pracovní neschopnost je poměrně krátká, závisí především na charakteru zaměstnání a odolnosti pacienta.

Flebektomie – spočívá v ošetření poškozených chlopní a odstranění drobných křečových žil. Jedná se o operaci tzv. jednodenní chirurgie, ani při použití této metody nezůstává pacient po delší dobu upoután na lůžko a může dál vykonávat běžné povinnosti.

Konzervativní postup – tento postup se používá obvykle v případech, kdy pacient nechce, nebo z různých příčin nemůže, podstoupit léčbu jiným způsobem. Jedná se o neradikální způsob léčby, který spočívá v pravidelném cvičení, vyvarování se dlouhého stání či sezení. Tím se omezuje vznik dalších varixů a předchází se dalším možným komplikacím.

Skleroterapie – při skleroterapii se aplikuje látka, jejímž působením se naruší žilní výstelka. Následně se žíla slepí a zanikne. Používá se obvykle jako doplňková léčba po operaci křečových žil, především u menších varixů. Pro léčbu větších útvarů se nedoporučuje, protože obvykle dochází k jejich opětovnému vytvoření.
 
Klasická léčba – spočívá v aplikaci rozličných elastických obinadel či kompresivních punčoch, které zmírňují bolest a zabraňují dalšímu šíření křečových žil. Žíly by naopak neměly být zaškrcovány, například dáváním nohy přes nohu, různými škrtivými ponožkami či podkolenkami a nedoporučují se ani boty s vysokým podpatkem. Účinné jsou ráno a večer koupele, při nichž se nohy pravidelně máchají v teplé a studené vodě. Důležité jsou cviky, které odkrvují přetížené nohy, a lze jimi také výrazně prospět a ulevit od bolesti. Za nejprospěšnější se pokládá jízda na kole, plavání, či chůze, protože napomáhají cirkulaci krve v dolních končetinách, a příznivě tak působí na celkovou kvalitu žil.
 
Další informace např. zde: Křečové žíly a jejich následky.