Co je zánět žil?

Zánět žil se nejčastěji projevuje na dolních končetinách. V případě zpomalení toku krve v žilách, přímého poškození stěny žíly, případně dojde-li ke srážení krve v žilách, dochází k ucpávání žilního průsvitu. To je spouštěcí mechanismus pro zánět žil. Z lékařského hlediska rozlišujeme dva typy nemoci:

•    Tromboflebitida – onemocnění povrchových žil,
•    Flebotrombóza – trombóza hlubokých žil – tedy stav, kdy se v hlubokých žilách dolních končetin začne krev srážet a vzniká městek, v jehož okolí se vytvoří zánět. Tato nemoc může mít za následek až plicní embolii.

Jaké jsou příčiny?
•    Rizikové faktory srážení krve – chirurgické výkony, úrazy, nádory, kouření nebo jen pouhé užívání hormonální antikoncepce. 
•    Rizikové faktory zpomalení krevního proudu v žilách – delší upoutání na lůžko nebo znehybnění končetiny, např. při zlomenině či poruše nervového zásobení. Dalšími faktory jsou obezita, těhotenství, srdeční selhání, pooperační infekce a vysoký věk nad 50–60 let.

Jak se zánět žil projevuje?
•    Při zánětu povrchových žil – postižené místo je zarudlé, na pohmat bolestivé, často zatvrdlé. Na postiženém místě může také zůstat pigmentace kůže. Končetina většinou neotéká.
•    Při trombóze hlubokých žil – končetina je oteklá, velmi bolí, a to hlavně po došlápnutí. 

Trombóza je velmi zrádná hlavně u ležících pacientů (např. po operaci), neboť může vzniknout bez výraznějších obtíží a projeví se až plicní embolií. Končetina může mít také namodralou barvu. Trvá-li trombóza delší dobu, drobné žilky přemostí postižený úsek. Těmto žilkám říkáme kolaterály.

Při podezření na trombózu je nutný neodkladný zásah lékaře. Pacient by se při transportu měl co možná nejméně hýbat, protože pohyb zvyšuje riziko utržení krevní sraženiny a následně vzniku plicní embolie.