Důležitost ultrazvuku před operací křečových žil

Chronické žilní onemocnění (CVD) v posledních letech čím dál více vstupuje do povědomí nejen odborné, ale i široké veřejnosti. Pojem „chronické žilní onemocnění“ zahrnuje jak již viditelné známky této nemoci (drobné či větší křečové žíly, kožní změny či bércové vředy žilního původu), tak i symptomy, které nemocného významně obtěžují (pocity tíhy a plnosti či prosaky a křeče dolních končetin), ačkoli onemocnění nemusí být pouhým zrakem patrné. CVD může vzniknout primárně (na podkladě „méněcennosti“ žilní stěny), nebo sekundárně (po proběhlém zánětu hlubokých či povrchových žil).

Mezi hlavní rizikové faktory patří obezita, statický způsob života (dlouhé sezení/stání), pozitivní rodinná anamnéza, vyšší věk, vícečetná těhotenství a anamnéza prodělaného žilního zánětu. 

S chronickým žilním onemocněním se zcela určitě během svého života setká každý. Buď z vlastní zkušenosti, nebo je postižen někdo z blízkého okolí. Onemocnění je velmi časté, postihuje až 60 % dospělé české populace.[1] Karetová et al. Doporučený diagnostický a terapeutický postup pro všeobecné praktické lékaře: Chronické žilní onemocnění – Novelizace 2021. SVL ČLS JEP Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2021Široká paleta vyšetřovacích metod a jejich dobrá dostupnost dnes umožňuje onemocnění diagnostikovat i léčit včas. Většinou se daří brzdit progresi nemoci do vyšších stadií. 

Vyšetření u lékaře 

Při pozici nemocného „vstoje“ se vstupní vyšetření „zrakem lékaře“ snaží postihnout známky, rozsah i nejvýraznější lokalizaci onemocnění. Následuje vyšetření duplexní sonografií, které může být při nejasném nálezu doplněné dalšími diagnostickými metodami jako je CT nebo MR. 

Za „zlatý standard“ vyšetření žilního systému je dnes považována duplexní sonografie (USG; ultrazvukové vyšetření). Ultrazvukem jsou vyšetřováni pacienti jak při podezření na zánět hlubokých nebo povrchových žil, tak v rámci diagnostiky a následné léčby chronického žilního onemocnění. Odhalí se tím většina poruch žilního systému. Vyšetřením může být diagnostikována i porucha tepenné cirkulace jako příčina nehojícího se bércového vředu. 

Ultrazvukem se zkoumá hluboký i povrchový žilní systém. Při vyšetření hlubokých žil nemocný leží, při vyšetření povrchových žil nemocný naopak stojí. Vertikální pozice, tedy vestoje, umožní lépe posoudit dostatečnost/nedostatečnost žilních chlopní a odhalit reflux, tedy nežádoucí zpětný tok krve; obr. 1. Ultrazvukové vyšetření tak může spolehlivě diagnostikovat onemocnění žil i při absenci zjevných příznaků chronického žilního onemocnění. Z tohoto důvodu je správné provedení ultrazvukového vyšetření klíčové pro včasné zahájení komplexní léčby u nižších stádií, čímž je zabráněno progresi do nejtěžších stádií žilního onemocnění. 

Před operací křečových žil zajděte na ultrazvuk 

Při plánování chirurgického výkonu (operace varixů) je ultrazvuk nezastupitelnou metodou. Každý nemocný zvažovaný k operaci křečových žil musí „mapování žilního systému“ podstoupit. Ultrazvuk pomůže operatérovi identifikovat zdroj refluxu (a odhalit i jeho méně časté umístění), naplánovat lokalizaci i rozsah výkonu a v neposlední řadě vyloučit i postižení hlubokého žilního řečiště.  

Předoperační ultrazvuk často odhalí:   

• potrombotická rezidua (stopy po nevědomě prodělaných žilních zánětech),  
• reflux v kmenových žilách (safénách - obr. 1),  
• žilní nedostatečnost drobnějších žil (obr. 2),  
• snížení průchodnosti (obstrukce) v hlubokém žilním řečišti.

Při snížení průchodnosti hlubokého žilního řečiště je narušen návrat žilní krve, který začíná vždy v perifériích, pokračuje přes povrchový žilní systém, napojuje se na hluboký žilní systém a končí v srdci. Při obstrukci v hlubokém žilním systému krev více využívá „náhradní oběh“ přes kolaterály a povrchový žilní systém. Tím ho přetěžuje a na nohách vznikají drobné či větší rozšířené žilky. Takové zjištění vede k rozsáhlejší předoperační diagnostice. V těchto případech musí být chirurgický výkon na povrchových žilách pečlivě zvážen na základě rozsahu postižení a funkce kolaterálního řečiště. Někdy předchází operaci křečových žil i výkon v oblasti hlubokého žilního systému. 

Pooperační ultrazvukové kontroly posoudí jak úspěšnost výkonu, tak mohou odhalit tzv. „neovaskularizaci“ (tvorbu a růst nových drobných cév) v místě operace či odkrýt progresi nemoci v jiných lokalizacích. Z těchto důvodů jsou pooperační ultrazvuková vyšetření nedílnou součástí celkové péče o pacienta podstupujícího výkon na varikózních žilách.