Fáze hojení bércových vředů a otevřených ran

Hojení bércových vředů a chronických ran je proces, jenž je zahájen po vzniku rány a probíhá v několika fázích. Při nich dochází k tvorbě nové tkáně a dozrávání kožních buněk.

• Zánětlivá fáze: typická je bolest, dochází k úbytku tkáně, často bývá přítomný zápach. Nutné je ránu zbavit infekce a vyčistit od odumřelé tkáně. 
• Granulační fáze: vytváří se nová kožní tkáň, která ránu vyplňuje. V této etapě nejvíc uškodí ztráta vlhkosti v místě.  
• Epitelizační fáze: při ní dozrávají kožní buňky, rána se uzavírá novou pokožkou a tvoří se jizva. 

1) Zánětlivá fáze
V této první fázi hojení je cílem organismu odstranit z rány veškeré nežádoucí složky. Dochází tedy k rozvoji zánětu, pro který je charakteristický otok, zarudnutí, bolest a zvýšená teplota postiženého místa. Dochází k migraci zánětlivých buněk (leukocytů, histiocytů, fibroblastů), jejichž primární úlohou je fagocytóza, tedy proces rozpoznávání a pohlcování cizorodých částic.

V místě rány často dochází k postupnému odumírání buněk a tkáně. Tento proces je mechanickou a funkční překážkou v uzavírání rány, stejně jako jí může být i fibrinový povlak (bíložlutý povlak na povrchu hojící se rány). Pro úspěšný proces hojení je proto odstranění nekróz, odumřelé tkáně a povlaků nezbytnou nutností. Odstraňování nekrotických tkání označujeme pojmem debridement. Debridement lze provést chirurgicky, nebo lze zvolit jeho šetrnější enzymatickou či autolytickou verzi. Ke slovu často přichází i hydroterapie, vakuová terapie nebo larvoterapie (přikládání larev k ráně).

2) Granulační fáze
V granulační fázi hojení se v ráně tvoří nové krevní cévy (tzv. neoangiogeneze) a granulační (kožní) tkáň, která postupně vyplní ránu. Vytvoří se síť kolagenních vláken. Jejich tvorbu zvyšuje růstový faktor TGF-b, který produkují v ráně přítomné makrofágy – buňky imunitního systému. Takto vzniklá síť je vlastně podkladem pro následující proces epitelizace, při kterém vzniká vrchní část pokožky.

Pokud ránu vyplní granulační tkáň, začíná se rána uzavírat. Volíme proto velmi šetrné metody, jak ránu ošetřovat. Je důležité zabránit hypergranulacím (nadměrnému růstu granulační tkáně), infekci, poranění rány a je nezbytné udržet prostředí ideálně vlhké. Konkrétní prostředek na léčbu ran je nutno zvolit adekvátně k sekreci z rány, hloubce rány a stavu spodiny.

•    Pro ochranu vznikající granulační tkáně a zamezení hypergranulacím lze použít vhodná primární krytí, nejlépe s vrstvou měkkého silikonu. Tato krytí nejen účinně brání hypergranulacím, ale mají také příznivý vliv na pozdější vývoj a vzhled jizvy.
•    U silněji exsudujících ran (mokvavá rána) můžeme použít krytí s vysokou absorpční schopností.
•    Pro hlubší granulující rány je vhodné krytí, které ránu dokáže vyplnit. 
•    Mělké rány překrýváme pěnovým krytím, které ránu dobře chrání.

3) Epitelizační fáze
Epitelizační fáze je konečnou fází hojení rány, při které vzniká vrchní část pokožky. Epitelizace začíná z okrajů nebo z epitelizačních ostrůvků uvnitř rány. Buňky pak v podstatě „migrují“ po její vlhké spodině. Proto je důležité chránit epitelizující ránu před vyschnutím.

Epitelizace bezprostředně provází fázi granulace, která vytváří nosnou plochu pro tvorbu nového pojivového tkaniva a pokožky, která je tenká a bez kožních adnex (chlupů, vlasů, žláz a nehtů). Dojde-li k nadměrnému růstu granulační tkáně (hypergranulaci), je následná epitelizace rány zpomalena až potlačena.

Pro rány ve fázi epitelizace je tedy vhodné použít krytí, které ochrání defekt před traumatizací a zároveň udrží optimální prostředí pro dokončení hojení.

PÉČE O JIZVU
Po uzavření rány, kdy se utvoří jizva, je vhodné tuto jizvu chránit. Je prokázáno, že používání silikonových plátků významně ovlivňuje kvalitu a výsledný vzhled jizvy.