Když se bércové vředy a rány nehojí: co pomáhá?

Otevřená nehojící se rána je komplikace, která se vyskytuje poměrně často. Hlavní příčinou bývá špatná látková výměna v postiženém místě a okolí. Chronickou ránou se kromě nejčastějších bércových vředů, diabetické nohy, proleženin a podobně může stát i následek úrazu či operace, kdy porucha hojení vznikne.

Bércový vřed žilního původu je otevřená hnisající rána způsobená žilním zánětem, který se rozšířil do okolní kožní tkáně a způsobil její finální rozpad. Jde o poslední stadium chronického žilního onemocnění, kterému předchází stadium trvalých otoků. Tyto otoky jsou zároveň hlavní překážkou jejich zahojení, protože blokují přísun živin do dané oblasti. 

Co brání hojení?
Svou roli hrají i další faktory – pacientův věk, jeho celkový stav včetně přidružených chorob (zejména při diabetu) a odolnosti imunitního systému, a také léky, které bere. Správnému hojení neprospívá terapie kortikosteroidy či antitrombotiky (warfarin, heparin, anopyrin). Podepsat se může i špatná strava s nedostatkem bílkovin, což bývá zejména u starších pacientů častý jev.   

K tomu přistupuje vliv infekce, přílišné napětí z důvodu špatného chirurgického uzavření rány, a zejména nekróza, k níž dochází právě při poruchách oběhového systému s nedostatečným přívodem okysličené krve do tkání.

Naopak pomáhají různé formy kompresivní terapie, jako jsou stahovací punčochy, manuální lymfodrenáž a podobně.

Tři fáze zacelení rány
Zatímco běžné rány se zacelí takříkajíc samy drobnou jizvou, chronická rána se vždy hojí neplnohodnotnou tkání. Při jejím hojení existují tři fáze:
1. Zánětlivá: typická je bolest, dochází k úbytku tkáně, často bývá přítomný zápach. Nutné je ránu zbavit infekce a vyčistit od odumřelé tkáně.
2. Granulační: vytváří se nová tkáň, která ránu vyplňuje. V této etapě nejvíc uškodí ztráta vlhkosti v místě.
3. Epitelizační: při ní dozrávají kožní buňky, rána se uzavírá novou pokožkou a tvoří se jizva.

Při hojení pomáhá vlhkost
Vlhké prostředí je pro hojivé procesy přirozené, a proto jim významně napomáhá. Léčba je tak rychlejší a efektivnější než v případě použití tradičních metod.  Na rozdíl od gázy do materiálů vlhké terapie nově tkáň nevrůstá.

Vlhké krytí v podobě gelů, speciálních membrán a dalších prostředků se nelepí – převaz i rána samotná jsou proto méně bolestivé a také není třeba ošetřovat tak často. Navíc při převazování nedojde ke stržení nově vytvořených kožních buněk, především pokud se používají speciální materiály se silikovou adhezivní vrstvou, a není třeba ani bolestivě zbavovat ránu nekrotické tkáně, která by při klasickém ošetřování k místu prostě přischla.