Flebitida a trombóza se často zaměňují. U obou nemocí dochází k ucpání žilního řečiště krevní sraženinou. Flebitida a trombóza se často zaměňují. U obou nemocí dochází k ucpání žilního řečiště krevní sraženinou.

Jaký je rozdíl mezi tromboflebitidou a flebotrombózou?

18.10.2022

Termíny flebitida a trombóza se často zaměňují. Oba termíny znamenají částečné či úplné vyplnění žilního řečiště trombem (krevní sraženinou). Trombus vznikne, pokud jsou splněny tyto tři vyvolávající faktory: zpomalení krevního proudu, poškození cévní stěny a zvýšená krevní srážlivost. V dalších ohledech jako je klinický obraz, lokalizace trombu, prognóza či způsob léčby se však tato dvě onemocnění liší.

Tromboflebitida
Tromboflebitida je zánětlivé onemocnění žilního systému, při němž se v důsledku zánětu žilní stěny vytváří trombus v povrchovém žilním systému. Vyvolávající příčinou mohou být zanícené žilní městky, kožní infekce, pobodání hmyzem, podráždění žilní stěny aplikací nitrožilní injekce či infuze nebo některá systémová či nádorová onemocnění.

Typický klinický obraz zahrnuje zarudnutí a bolestivé zduření podkoží podél povrchní žíly, někdy doprovázené otokem končetiny a zvýšenou tělesnou teplotou. Nejčastěji se tromboflebitida vyskytuje u pacientů s rozsáhlejšími křečovými žilami. Zánět je léčen dle rozsahu, menší formy jsou léčeny lokálními prostředky obsahujícími heparin a protizánětlivé látky, u rozsáhlejších tromboflebitid je nutná i celková antikoagulační léčba. Antibiotika jsou podávána jen při známkách celkového zánětu. Je nutná zevní elastická komprese postižené končetiny, doporučena je i chůze. Riziko utržení trombu a jeho vmetení krevním řečištěm do plicního řečiště je menší než u trombóz hlubokého žilního systému, připadá v úvahu u tromboflebitid, které se nacházejí v blízkosti přechodu povrchního žilního systému do systému hlubokého.

Flebotrombóza
Flebotrombóza je onemocnění, kdy trombus uzavírá buď zcela nebo částečně průchodnost žíly hlubokého žilného řečiště. V klinickém obraze dominuje otok postižené končetiny, bolestivost, někdy i zarudnutí, někdy je přítomna zvýšená kresba povrchních žil. 

Hluboká žilní trombóza je nebezpečná v tom, že může dojít k odtržení trombu a k jeho zanesení krevní cestou do plicního oběhu. Tento stav se nazývá plicní embolie a pro pacienta může skončit i během několika vteřin náhlou smrtí. Proto je hluboká žilní trombóza velmi nebezpečná a musí být co nejdříve zahájena protisrážlivá léčba, která odtržení trombu či narůstání trombózy účinně brání.

Nejčastěji flebotrombóza bývá v žilách dolních končetin, ale může postihovat i žíly paže či orgánové žíly v dutině břišní. Čím blíže srdci je žilní trombóza lokalizována, tím větší je pravděpodobnost plicní embolie z ní vzniklé.

Nejdůležitější je včasné odhalení trombózy
Pokud není žilní trombóza včas diagnostikována a léčena, může dojít nejen k akutním komplikacím k nimž patří plicní embolie, ale i k rozvoji pozdních následků. Potrombotický syndrom patří mezi nejtěžší formy chronického žilní onemocnění, které probíhá v klinicky různě významných fázích. Nejtěžším stupněm je otevřený bércový vřed.  Proto je nutné při podezření na hlubokou žilní trombózu vždy co nejdříve navštívit svého praktického lékaře, který zařídí další potřebná diagnostická vyšetření, k nimž patří laboratorní vyšetření i ultrazvukové vyšetření žilního systému končetin.