Metličky, varixy nebo otoky nohou řeší lidé až po letech
Během života je se svýma nohama nespokojená snad každá žena. Častým impulsem je celulitida a silnější stehna, zatímco občasné otoky nohou, bolest nohou nebo pocity pnutí tolik nelibosti zpravidla nevyvolávají. Přitom právě toto jsou první projevy chronického žilního onemocnění, které může mít stejně výrazný dopad na kvalitu života jako třeba obezita.
V Česku trpí chronickým žilním onemocněním odhadem až 60 % populace.[1]Karetová et al. Doporučený diagnostický a terapeutický postup pro všeobecné praktické lékaře: Chronické žilní onemocnění – Novelizace 2021. SVL ČLS JEP Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2021. Podle studie prováděné v ordinacích českých praktických lékařů se první příznaky této nemoci objeví mezi třicítkou a padesátkou.[2] Malý, R. Zafarová Z. Chronické žilní onemocnění v české reálné praxi – výsledky průzkumu CVDcontrol II u praktických lékařů z roku 2022; Causa Subita 2023 Přibližně polovina lidí zajde k lékaři až s desetiletým zpožděním. K rozhodnutí je obvykle doženou stupňující se bolesti nohou, otoky a pocity tíhy. Ještě častěji to ovšem bývají křečové žíly, zejména kvůli své nevzhlednosti. Pro zdraví a kondici žilního systému je ale důležitější, jak žíly fungují zevnitř, ne jak vypadají zvenčí.
Nesrovnávejte se. Chronické žilní onemocnění neprobíhá u všech stejně
Nemoc má několik stadií, která odráží aktuální stav žil, okolní tkáně a typické symptomy. První příznaky jsou zmíněné občasné pocity bolavých a oteklých nohou, pocity tíhy či brnění. Postupně se na nohách objevují metličky, křečové žíly, dále trvalé otoky a bércové vředy. Příznaků je celá škála a není nutné projít všemi stadii popořadě. Je relativně běžné mít rovnou metličky a křečové žíly bez výraznějších předchozích subjektivních projevů. Naopak jsou ale také pacientky, které všechno toto intenzivně pociťují, ale přitom mají sotva pár metliček.
Žilám pomáhá dlouhodobé užívání venofarmak
Chronické žilní onemocnění je mnohdy celoživotní, proto by i péče o žíly měla mít trvalejší charakter a začít dřív než po několika letech. „Základní oporou léčby je nepřetržité užívání léků na zpevnění žilních stěn a zamezení tvorby žilního zánětu. Zejména pokud se žilní onemocnění vyskytuje v rodině. Doporučuje se i nošení kompresních punčoch,“ říká MUDr. David Ručka, Ph.D., z Cévní ambulance Mělník. Léky vám může předepsat praktický lékař nebo specialista na žilní onemocnění. Domluvíte se s nimi i na předepsání žádanky na nákup kompresních punčoch. Většinou máte nárok na dva páry ročně s částečnou úhradou zdravotní pojišťovny.
Co můžete udělat pro žíly sami?
- Jezte zdravě a střídmě: Mít zdravý a vyvážený jídelníček je důležité kvůli udržování rozumné hmotnosti. Nadváha a obezita značně zatěžují žilní systém a podle již zmíněné studie má 45 % lidí s chronickým žilním onemocněním BMI nad 30.
- Zapojte pohybové aktivity: Pohyb podporuje návrat žilní krve k srdci. Doporučují se obvykle chůze, běh, kolo a plavání, ale i běžky, jóga a pilates. I jiné sporty mohou být prospěšné, raději ale vynechejte cviky, u kterých dochází ke zvýšenému nitrobřišnímu tlaku.
- Mějte nohy pořád aktivní: S kondicí žil pomáhají i tzv. necílené pohybové aktivity. Tedy vše, kde se hýbete, ale není to záměr. Například nakupování, chůze po pracovišti, úklid doma, práce kolem domu apod. I to se počítá.
Zdraví na prvním místě
Důvody, proč lidé otálí s léčbou a problém začnou řešit až tak pozdě, nejsou jasné. Vzhledem k tomu, že zhruba dvě třetiny jsou ženy, může za odkladem stát péče o rodinu a o domácnost. Zároveň i to, že mladší lidé k lékaři tak často nechodí, proto se na potíže se žílami nepřijde. Nemoci ale nečekají, až si na ně uděláte čas. Věnujte se svému zdraví pořád.
