Otok a bolest nohou je potřeba řešit celoročně

Bolavé a oteklé nohy, pocit tíhy v nohách či křeče nejčastěji poukazují na chronické žilní onemocnění. Tyto projevy jsou zpravidla nejvýraznější v létě a v teplém prostředí. V chladnějších podmínkách se potíže obvykle zmírní. Chronické žilní onemocnění se ale neobjevuje a nemizí v závislosti na teplotě vzduchu. Na pozadí se odehrává pořád a bez stálého a komplexního přístupu pomalu sílí. Teplo jen umocňuje příznaky jako právě otoky a pnutí v nohách. Aby se projevy dály nezhoršovaly, je potřeba zahájit nepřetržitou celoroční léčbu.

Jak chronické žilní onemocnění vůbec vznikne? Úkolem tepen je přivádět okysličenou krev ze srdce po celém těle až do periferií. Úkolem žil je naopak odvádět neokysličenou krev z periférií zpátky k srdci. Optimální návrat žilní krve je značně podmíněný přirozeným fyzickým pohybem jedince. Při jeho nedostatku se krev vrací pomaleji. Část krve začne protékat zpátky a hromadit se v žilách dolních končetin. Žilní stěny časem pod tlakem nahromaděné krve povolí. Takto postižená žíla je obecně známá jako metlička a křečová žíla. Doprovodnými projevy chronického žilního onemocnění bývají právě otoky, bolest a těžkost nohou. Někdy se objevují i noční křeče.

Stupňující projevy mohou omezovat v pohybu
Žíly pracují bez přestání, proto je třeba se o ně starat nepřetržitě. Pokud budete projevy včetně přibývajících metliček ignorovat, může se onemocnění přesouvat do vyšších stadií. Pravděpodobně se začnou objevovat další metličky a křečové žíly i silnější bolesti a intenzivnější otoky. Mnohdy tak silné, že mohou omezovat i při běžném denním provozu. Rychlost zhoršování pak záleží na tom, zda si udržujete optimální tělesnou hmotnost, na pravidelném pohybu a na dědičné tendenci k oslabení žilních stěn. 

Léčba žilního onemocnění vyžaduje trvalý přístup
Lékaři se shodují, že léčba žilního onemocnění musí být dlouhodobá, kontinuální a pod dohledem odborníků. Jedním z důvodů je to, že slabost žilních stěn je celoživotně daná. Léky na posílení žilní stěny a zamezení tvorby žilního zánětu (venofarmaka) je tedy nutné užívat trvale, ne jednorázově. Stejně jako např. léky na vysoký tlak. Tato venofarmaka vám může pravidelně předepisovat praktický lékař nebo lékař specializující se na cévní onemocnění (angiolog). V jejich ordinacích vám mohou zároveň poradit s výběrem vhodných kompresních punčoch či podkolenek. 

Čím si můžete škodit?

• Třetina lidí s chronickým žilním onemocněním má nadváhu a třetina je obézní. Nadměrná hmotnost přitom zvyšuje tlak na žilní systém a zhoršuje návrat krve zpět do srdce.
• Za hromadění krve v žilách dolních končetin může i nedostatek fyzické aktivity. Buďte co nejvíce v přirozeném pohybu.
• Žilám neprospívají statické polohy jako celodenní stání nebo sezení. Naučte se žilní gymnastiku, jednoduché cviky, které lze praktikovat vsedě nebo vestoje.
• Těsné gumičky u prádla a oblečení a utažené boty brání cirkulaci krve. Dopřejte si pohodlí.
• Léky na posílení žilní stěny (venofarmaka) užíváte pouze v letních měsících, kdy vás trápí zjevné příznaky (otoky, bolest) a léčbu na zimu přerušíte.

Díky pravidelnému dlouhodobému užívání venofarmak a kompresní terapii lze očekávat výrazné zmírnění otoků a bolesti nohou, pnutí i nočních křečí. Pokud si zároveň osvojíte režimová opatření, riziko rozvoje chronického žilního onemocnění do dalších stadií se zmenší.