Jak zrychlit hojení: Možností je i podtlak

U každého poranění si pacient samozřejmě přeje, aby se co nejdříve zahojilo. Někdy si však neuvědomuje, že nejde jen záležitost porušení kůže, ale o doslova hlubší problém. Co tedy dělat, aby k uzdravení došlo brzy?

 

Na stav hojení kožního defektu – od drobných ranek přes větší operační rány až k chronickým ranám – má velký vliv celkový stav organismu a jeho obranyschopnosti. Ten dokáže výrazně ovlivnit například výživa.  

Bílkoviny usnadňují hojení

Tyto vnitřní faktory hojení ran lze podpořit správnou stravou, která by měla obsahovat dostatek stopových prvků, vitaminů i tekutin. Podstatný je zvýšený přísun bílkovin, kterým se ne nadarmo říká stavební kameny organismu. Běžně doporučovaná dávka je 0,8 g na kilogram váhy pacienta, u starších osob 1g/kg, a v případech větších ran dokonce až 1,5 – 3h/kg.

Bílkoviny potřebujeme v podobě enzymů, figurujících v chemických reakcích, jako přenašeče jiných látek, pro fungování imunitního systému, a zejména jako „materiál“ pro vytváření nové tkáně. Na druhou stranu v otázce stravování je třeba myslet na to, že obezita hojení ran neprospívá.

Výživa napomáhá zajistit dostatek kyslíku a živin v hojících se tkáních, které však není možné bez nejdůležitějšího faktoru – a tím je dostatečné prokrvení. Snížený obsah kyslíku ve tkáních zhoršuje proces hojení tím, že narušuje syntézu kolagenu jako základní hmoty pojivových tkání.

Příčinou obtíží stav žil?

Pokud hojení postupuje pomalu nebo se rána nehojí vůbec, je tedy zapotřebí zjistit, v jakém stavu jsou pacientovy žíly. Původ problému často spočívá v chronické žilní nedostatečnosti. Pouze lokální léčba je pak nedostatečná a je obvykle třeba uvažovat o další terapii. Vedle medikamentů, ovlivňujících funkci žilního systému, tzv. venofarmaka, se osvědčuje kompresivní terapie v podobě speciálních stahovacích punčoch či bandáží.

Při ošetření ran, zejména těch větších či chronických, dnes patří ke standardu prostředky tzv. mokrého hojení. Fungují na principu vytvoření optimálně vlhkého prostředí v ráně, které kopíruje přirozený stav organismu. Zároveň spolehlivě brání výskytu alergií a podráždění okolní kůže.

Novinkou hojení je podtlak

Potřebnou neustálou vlhkost v ráně zabezpečí rovněž kontrolovaný podtlak (90 až 125 mmHg), který patří mezi tzv. aktivní metody hojení ran. Lze jej využít při léčbě akutních i chronických defektů. Osvědčuje se zejména u diabetické nohy, bércových vředů či proleženin, tedy u problémů, považovaných za nejsložitější.

Uzavřený systém, který se aplikuje na ránu a její okolí, umožňuje proces hojení snáze kontrolovat a ovládat. Zlepšuje se tak potřebné prokrvení a umožňuje odtok tekutin. Snáze tak odchází sekret včetně infekčního a zmenšuje se otok i celkový objem rány. Výsledkem je zkrácení doby čistící fáze hojení a podpora granulační fáze hojení rány.

Podtlaková metoda je tak vhodná i pro případy, kdy tradiční metody hojení nejsou efektivní a kdy by byla další místní léčba pomocí prostředků mokrého hojení příliš nákladná a dlouhá.

Homepage: 

NEWSLETTER
PARTNEŘI