Poruchy srážlivosti krve: Máte se proč bát i vy?

Trombóza je strašákem moderní doby. Respektive její následky, kdy se kus sražené krve – tromb - utrhne, putuje krevním řečištěm a páchá škody. Tomuto jevu se pak říká embolie, onemocnění se nazývá tromboembolická nemoc (TEN). K tendenci vytvářet tromby vedou poruchy krevní srážlivosti. Hrozí i vám?

Poruchy krevní srážlivosti způsobují především genetické dispozice. Jde o mutace genů pro protrombin či srážlivý faktor V, známější jako leidenská mutace. Dále se jedná o zvýšené hladiny některých koagulačních faktorů nebo naopak nedostatek látky, tlumící krevní srážení, a proteinů, které působí jako zpětná vazba bránící nadměrnému srážení. 

Máte trombózu v rodině?

Různých příčin je tedy dost a tak je jasné, že za určitých okolností mohou postihnout i mladší pacienty. O důvod víc nechat si zjistit stav laboratorním vyšetřením, zvlášť pokud se trombóza či embolie vyskytla u rodinných příslušníků. Bezprostřední příčinou se může stát úraz, třeba sportovní u mladého člověka v plné síle, nebo stav po větší operaci.

Jde o situace, kdy dochází ke zpomalení krevního proudu, například z důvodu delší nehybnosti při upoutání na lůžku, a k poškození buněčné výstelky cév. Takovému poškození může vzniknout mechanicky, tak v souvislosti s ukládáním cholesterolu a zvýšeným krevním tlakem. Ve zvýšeném riziku TEN se tak ocitají obézní lidé či kuřáci.

Katastrofickým scénářem je usazení trombu v plicích, kdy hrozí bezprostředně smrt. Při odtržení od stěny cévy rychle doputuje  do pravé části srdce, odkud ho jeho stahy vypudí do tepenného řečiště v plicích, kde uvízne buď hned ve větvení plicních tepen, nebo hlouběji v jejich "stromu". K usazení trombu a ucpání cév ale může dojít i v hlavě (pak se jedná o mrtvici), v dolních končetinách i jinde v těle. 

Křečové žíly varují. Noste kompresní punčochy!

K základním projevům tromboemolické nemoci patří nět povrchních žil s trombózou. Projevuje se bolestí se ztuhlými zarudlými pruhy v průběhu žil nejčastěji horní či dolní končetiny. Vážnější formou je hluboká žilní trombóza. V tom případě je tromb usazený v hlubokých žilách, ať už v končetinách, pánvi, hrudníku nebo v břiše. Jeho nebezpečnost spočívá v tom, že hluboký žilní systém má vždy souběžné větve, které dlouho přebírají funkci za postiženou oblast. Zánět se tak šíří skrytě a pomalu, zprvu bez jednoznačných příznaků, až náhle dosáhne velkých rozměrů.

Je dobré si připomenout, že varovným signálem je přítomnost křečových žil. Už při prvních projevech v podobě metliček je proto vhodné poradit se lékařem, nosit stahovací (kompresní) punčochy a užívat léky na žíly – venofarmaka.

Trombóza se pozná z dechu

Lidé si obecně málo uvědomují, že trombóza se může projevovat i potížemi při dýchání, a to právě její již zmíněná nejnebezpečnější forma – plicní embolie. Zaměňují ji s následky infekce a kašle, zadýcháváním a dušnosti při pohybu.

Přitom se může jednat o vmetení malých trombů, které uzavírají jen malé okrsky plic. Zdrojem trombu je v 85 % případů hluboký žilní systém dolních končetin. Embolie plic tak dlouho probíhá skrytě a přitom pacienta ohrožuje na životě. Ovšem drobné embolizace se opakují a počet uzavřených okrsků se sčítá. Bez léčby jsou tyto okrsky plic v budoucnu ztraceny pro dechové funkce, takže vážně poškozují pacienta do příštích let.

Masivní plicní embolizace, kdy embol uzavře rozsáhlý úsek plicního řečiště a krev se do plic nemůže dostat, se projevují selháním srdečních, oběhových a dechových funkcí organizmu, a bez rychlé léčby obvykle končí smrtí.

Homepage: 

NEWSLETTER
PARTNEŘI