Co je žilní trombóza a plicní embolie a koho se nemoc týká?

Žilní trombóza vzniká na podkladě ucpání žíly krevní sraženinou. Krevní sraženina může totálně nebo částečně vyplňovat lumen žíly buď v hlubokém žilním řečišti – pak hovoříme o tzv. „flebotrombóze“, nebo v povrchovém žilním řečišti – mluvíme o „tromboflebitidě“. Trombóza bývá nejčastěji lokalizována na dolních končetinách, může ale postihnout i žíly horních končetin, krku i hlavy či vnitřních orgánů. Smrtelnou komplikací tohoto onemocnění je plicní embolie, kdy se část trombu utrhne z místa vzniku a doputuje až do plicního řečiště.

Dnes víme, že k této komplikaci může dojít nejen při zánětu hlubokých žil, ale i při zánětu povrchového žilního systému. Obě nemoci (žilní trombóza a plicní embolie) patří do skupiny akutních forem trombembolické nemoci (TEN). TEN je třetí nejčastější kardiovaskulární příčinou úmrtí, její příznaky by neměly být podceňovány. 

Výskyt žilních trombóz stoupá s věkem, ohroženi ale mohou být i mladší, především predisponovaní jedinci. U pacientů nad 60 let je uváděna četnost výskytu flebotrombózy kolem 1 %. U nemocných hospitalizovaných, imobilních a s dalšími rizikovými faktory je frekvence onemocnění podstatně vyšší. Mezi rizikové faktory patří již zmíněné vyšší věk a imobilizace, dále obezita, výrazné kmenové varixy dolních končetin, těhotenství a šestinedělí, hormonální medikace, nádorová a systémová onemocnění, poruchy srážení krve a další.

Jak vzniká žilní trombóza?

Ke vzniku trombu v žilním řečišti dochází při zpomalení toku krve (např. při imobilizaci), poškození žilní stěny (např. úrazem nebo vnitřními mechanismy) a poruše rovnováhy protisrážlivých faktorů.

Jaké jsou příznaky žilní trombózy?

Mezi klinické známky žilní trombózy patří otok i bolest, zvýšená náplň podkožních žil a barevné změny pokožky postižené končetiny. Někdy může být přítomna i změna teploty kůže. Uvedené příznaky nemusí být vždy plně vyjádřeny všechny, někdy dokonce zcela chybí a žilní trombóza je diagnostikována náhodou, při vyšetřování z jiných důvodů.

Otok končetiny většinou vznikne náhle a bývá doprovázen jak palpační, tak spontánní bolestivostí. Rozsah a lokalizace otoku závisí na místě vzniku uzávěru. Bolest se zvyšuje při svěšení končetiny a při došlapu. Ke zvýšení náplně podkožních žil dochází na podkladě jejich přetížení při ucpání hlubokého žilního systému. Kůže může být zarudlá či nafialovělá, zpravidla je teplejší. Při zánětu povrchové žíly (tromboflebitidě) vídáme pruhovité zarudnutí i zatuhnutí v průběhu žíly. 

Diagniostika žilní trombózy

Uvedené příznaky jsou nespecifické, proto při podezření na žilní trombózu musí být klinické vyšetření doplněno vždy i další vyšetřovací metodou. Základní zobrazovací vyšetřovací metodou je ultrazvukové vyšetření, po kterém může následovat vyšetření s podáním kontrastní látky. Spolehlivým pomocníkem je i odběr krve ke stanovení parametrů srážení krve.

Plicní embolie

Jak již bylo zmíněno výše, k plicní embolii dojde při odtržení části trombu (méně často celého trombu) z místa vzniku a jeho migraci do plicního řečiště. Mezi příznaky patří dušnost, bolest na hrudi a někdy až kolapsový stav. Tato komplikace může být smrtící, proto je třeba věnovat pozornost již příznakům žilní trombózy. K plicní embolii dochází většinou při zánětu hlubokého žilního systému, ale někdy může dojít k uvolnění trombu i z povrchových žil s jeho následným přestupem do hlubokého žilního řečiště.

Jak žilní trombóze a plicní embolii předejít?

Některé rizikové situace jsou ovlivnitelné a lze jim předcházet. Jedná se zejména o snižování nadváhy, dodržování pravidelných fyzických aktivit i dostatečného příjmu tekutin. V případě delší cesty autem jsou vhodné krátké přestávky vyplněné chůzí a protažením končetin. Zevní elastické kompresní bandáže dolních končetin mohou především v rizikových stavech míru nebezpečí vzniku TEN podstatně snížit. Nicméně některé rizikové faktory zvyšující nebezpečí vzniku trombózy jsou vrozené a nelze je odstranit. Pakliže jsou tyto informace dostupné, riziko vzniku TEN může být dále sníženo preventivním podáváním protisrážlivých léků (injekčního heparinu či protisrážlivých tablet).

Jak žilní trombózu a plicní embolii léčit?

Základem léčby TEN je podávání antikoagulačních (protisrážlivých) léků. Tyto léky jsou dostupné jak ve formě injekční (heparin), tak ve formě tablet (tzv. přímo působící antitrombotika, warfarin). Pro zvlášť závažné a specifické situace je k dispozici i léčba invazivní, většinou katetrizační. O délce podávání a typu antikoagulace rozhoduje jak samotná aktuální ataka trombózy, tak i její eventuální opakování a další přidružené nemoci i celkový stav nemocného.